Revitalizace / rehabilitace / recyklace

Recyklace a rehabilitace v architektuře hrají klíčovou roli v přechodu k udržitelnému stavebnictví a cirkulární ekonomice. Zatímco recyklace se zaměřuje na materiály, rehabilitace a revitalizace (často spojovaná s adaptivním znovuvyužitím) se soustředí na prodloužení životnosti celých budov. Stavby, historické ale i z nedávné doby, které nejsou památkově chráněné nebo se nenacházejí v památkově chráněných územích, jsou dnes často odsouzeny k demolici, protože se stále preferuje nová výstavba, jako ekonomičtější a rychlejší proces. Rehabilitace a revitalizace budov je přitom proces úpravy stávajících struktur pro nové účely, což je často ekologičtější i ekonomičtější než demolice a nová výstavba. Oprava historických nebo průmyslových objektů zachovává ráz měst, krajiny a kulturní dědictví, místo aby vznikaly nevyužité ruiny nebo „brownfieldy“. Budovy v sobě nesou energii spotřebovanou na jejich původní výstavbu. Rehabilitací se tato energie neztrácí. Současný přístup počítá s budovami jako s „bankami materiálů“, které lze v budoucnu snadno rozebrat a znovu využít.

Doktorská práce se může zaměřit na konkrétní typ a období hodnotných stavebních "nepamátkových" objektů a výzkum možností jejich restartu, revitalizace, humanizace, využití a prodloužení životnosti. Práce by měla přinést konkrétní výsledky, metody a doporučení pro celý proces obnovy vybraného segmentu existující architektury.