Spolehlivý návrh obnovy, konzervace a restaurování památek musí vycházet z výsledků výzkumu zůstatkové životnosti materiálů a konstrukcí historických staveb a výzkumu zůstatkových fyzikálně mechanických, chemických popř. mineralogických vlastností použitých materiálů, který zahrnuje jak teoretickou, tak i laboratorní analýzu degradačních procesů, kterým byla příslušná část historického konstrukce v průběhu času vystavena. Tyto výsledky jsou jednou ze základních informací pro návrh obnovy a rekonstrukčních zásahů. Návrh restaurátorských a konzervačních postupů, technologií a materiálů vyžaduje ověření vzájemné interakce těchto prostředků a materiálů s materiály a konstrukcemi, na které mají být aplikovány.
Výzkumné práce budou kombinovat spojení laboratorního výzkumu, experimentálního ověření in situ a teoretické analýzy vlivu degradačních procesů na spolehlivost a životnost stavebních materiálů a konstrukcí. Získané výsledky by měly umožnit zpřesnit predikci chování stavebních materiálů vystavených působení degradačních materiálů v průběhu životnosti konstrukce.