Vynikající český geodet, topograf, kartograf, statistik a pedagog. Pocházel ze starého moravského fojtského rodu. Narodil se 7.2.1825 ve vsi Březové u Svitav, studoval v Jihlavě, Brně, Vídni a Bánské Štiavnici, kde byl i asistentem a na krátkou dobu nástupcem věhlasného fyzika Christiana Dopplera. V roce 1849 odešel na nově zřízenou techniku v Brně, aktivně se účastnil činnosti v Hospodářské společnosti a ve Wernerově geologickém spolku. Spolupráce s vídeňským geologickým ústavem ho přivedla k soustavnému měření výšek krajiny. Tyto původně účelové a k potřebám pozemního stavitelství zaměřené práce záhy rozšířil po celých zemích. Připravené mapy Horního a Dolního Rakouska však nepublikoval. Roku 1851 přešel K. Kořistka na pražskou techniku, kde byl činný až do roku 1892. Při jejím rozdělení na českou a německou (1869) žádal o zařazení na českou školu, ale nebylo mu vyhověno. Prof. Kořistka se stal průkopníkem snah o zavedení samostatného zeměměřického studia. Roku 1862 poprvé v Čechách aplikoval pozemní fotogrammetrii pro sestrojení polohopisného plánu Prahy na podkladě snímkování z Hradčan a Petřína. Roku 1964 rozdělil přednášky na Geodesii I ve 2.ročníku a Geodesii II v 5.ročníku stavebního inženýrství. Tím zahájil přípravu specializovaných geodetických předmětů pro pozdější potřeby samostatného, rovnoprávného studia. Je zakladatelem českého zeměměřického názvosloví. Jako výraz ocenění zásluh byl pro rok 1863-4 zvolen prvním rektorem utrakvistického Královského českého polytechnického ústavu. Po celou dobu působení na technice byl předním organizátorem českých vysokých a odborných škol a byl i jinak politicky a veřejně činný. V roce 1856 použil metodu hypsometrických prací na terénu Prahy a jejího okolí. Pro měření výšek sestrojil před rokem 1850 měřický přístroj tzv. reflexní hypsometr. Roku 1858 vydal významný Výškopisný plán Prahy, v němž aplikoval novou metodu znázornění výškopisu. Roku 1860 redigoval a ze značné části napsal geografický popis Moravy a Slezska V rytířském erbu, který je jednou z mnoha odměn a ocenění životního díla, uděleném roku 1878, je měřická pyramida na třech terénních vrcholcích a nad ní pět zlatých hvězd. Pod štítem je latinské heslo "Každá hora se vytrvalostí zdolá". Karel Kořistka zemřel 19. ledna 1906 v Praze.