Dokument neplatný

Úplné znění Statutu FSv ČVUT včetně všech příloh tak, jak vyplývá ze změn schválených Akademickým senátem FSv dne 25. 3. 1998 a Akademickým senátem ČVUT dne ......

Děkan Fakulty stavební ČVUT v Praze vyhlašuje podle §20 zák. č.172/1990 Sb. o vysokých školách (dále jen zákon) tento

Statut Fakulty stavební ČVUT v Praze

Tento statut upravuje podle zákona č. 172/90 Sb. o vysokých školách (dále jen VŠ) a v souladu se Statutem ČVUT činnost, řízení a organizaci fakulty stavební a stanoví, které další normativní akty jsou na fakultě stavební vydávány a jakým způsobem se schvalují.

Část první

Základní ustanovení

§ 1

(1)   Fakulta stavební Českého vysokého učení technického v Praze původně vznikla jako Stavovská inženýrská škola v Praze na podkladě císařského reskriptu z roku 1707. Její nynější uspořádání bylo stanoveno usnesením vlády ČSR č. 107/76 Sb., ze dne 8. září 1976.

Postavení fakulty stavební (dále jen fakulty, nebo FSv) v rámci ČVUT, její řízení a činnost vychází z § 4 a § 5 zákona č. 172/90 Sb. o vysokých školách.

Pro označení fakulty se používá názvu "Fakulta stavební Českého vysokého učení technického v Praze". Toto označení se používá na kulatém razítku, úředních listinách a pro vnější označení sídla fakulty.

Fakulta má sídlo v Praze.

Fakulta používá pečeť ČVUT zejména k označení vysokoškolských diplomů, publikací a tiskovin podle směrnic vydaných rektorem.

(2)   FSv je samosprávnou institucí, která si v souladu se svým posláním svobodně stanoví obsah a formy studia a výuky, svobodně rozvíjí vědecké bádání, volí a ustavuje akademické sbory a funkcionáře a uděluje vědecké hodnosti.

(3)   FSv je právnickou osobou se sídlem v Praze. V právních vztazích vystupuje svým jménem.

(4)   Fakulta rozvíjí svou činnost ve stavebně-inženýrských oborech, jejichž seznam je uveden v příloze č. 2 (vědní obory) a v příloze č. 4 (studijní obory).

(5)   Fakulta se člení na pracoviště:

a) katedry,

b) výzkumná pracoviště a zkušební laboratoř,

c) děkanát,

d) účelová zařízení,

e) výuková střediska.

(6)   Vedle plnění svého základního úkolu vykonává FSv rovněž hospodářskou činnost.

Část druhá

Činnosti FSv

§ 2 Studijní a pedagogická činnost

(1)   FSv uskutečňuje vysokoškolské a postgraduální studium ve studijních oborech uvedených v příloze č. 4 tohoto statutu.

Návrhy na zřízení nebo zrušení studijních oborů podávají obvykle vedoucí kateder nebo členové vědecké rady.

(2)   FSv může organizovat celoživotní vzdělávání občanů v oblastech, které navazují na studijní a vědní obory.

(3)   Studijní obor je obsahově vymezen studijním programem, který předkládá děkan ke schválení akademickému senátu fakulty. Studijní program určuje zejména:

- znalosti a profesionální uplatnění absolventa,

- zkušební předměty včetně předmětů uzavíraných státními zkouškami,

- podmínky k zapsání předmětů a jejich vazby,

- druhy a formy studia.

Studijní obor může být členěn na studijní zaměření.

(4)   Studijní a zkušební řád je přílohou č. 4 tohoto Statutu.

(5)   Pro studenty a pro účastníky celoživotního vzdělávání občanů platí Disciplinární řád ČVUT.

(6)   Studentům FSv jsou poskytována prospěchová a další stipendia podle obecně závazného právního předpisu, doplněného směrnicí FSv o poskytování stipendií.

§ 3 Vědecká a výzkumná činnost

(1)   Vědecká činnost na FSv je zaměřena zejména na řešení úkolů vědních oborů FSv (příloha č. 2).

(2)   FSv vytváří materiální a technické podmínky pro zveřejňování výsledků vědeckého bádání pracovníků fakulty.

(3)   Vědecká činnost zahrnuje též výchovu vědeckých pracovníků v rámci postgraduálního studia.

§ 4 Zahraniční styky

(1)   FSv uskutečňuje zahraniční styky samostatně i jako součást ČVUT.

(2)   Základním cílem zahraničních styků je mezinárodní výměna vědeckých a pedagogických poznatků nejen s vysokoškolskými pracovišti, ale i s dalšími vědecko-výzkumnými institucemi ve světě a společná práce v mezinárodních odborných týmech a inženýrsko-pedagogických společnostech.

§ 5 Hospodářská činnost

(1)   Hospodářská činnost fakulty je zaměřena na využití přechodně volných kapacit. Hospodářskou činností nesmí být narušováno či omezováno základní poslání fakulty.

(2)   Ekonomické podmínky pro realizaci hospodářské činnosti stanoví příslušné prováděcí předpisy.

(3)   O rozdělení zisku z hospodářské činnosti po zdanění rozhoduje děkan po projednání v AS FSv.

Část třetí

Samospráva FSv

§ 6 Akademická obec

(1)   Akademická obec fakulty je vytvořena s cílem zajistit demokratické podmínky pro rozvoj svobody myšlení a vědeckého bádání, pedagogiky i dalších oborů činnosti fakulty.

(2)   Akademickou obec fakulty tvoří:

a) učitelé a vědecko-výzkumní pracovníci, kteří zde mají hlavní pracovní poměr,

b) studenti denního i ostatních forem studia včetně studentů postgraduálního studia a stážistů,

c) odborníci s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, kteří mají na FSv hlavní pracovní poměr a nepatří do skupiny a).

(3)   Akademickými orgány fakulty jsou akademický senát a vědecká rada fakulty, akademickými funkcionáři děkan a proděkani.

§ 7 Akademický senát FSv

(1)   Právní postavení Akademického senátu FSv (dále jen AS) je určeno § 9 a § 10 zákona o VŠ. Akademickou obec svolává AS nejméně jednou za rok a podává jí zprávu o své činnosti.

(2)   Akademický senát je volen akademickou obcí fakulty v přímých a tajných volbách. Členové AS jsou za svou činnost odpovědni akademické obci.

(3)   Způsob volby do AS FSv a jednací řád AS FSv je uveden v příloze č. 1 Statutu FSv.

(4)   AS FSv má 35 členů, z toho:

- studenti inženýrského, bakalářského a doktorandského studia - 15 členů,

- pedagogové, vědecko-výzkumní a odborní pracovníci - 20 členů.

(5)   Členem AS FSv nemůže být děkan, hlavní proděkani a tajemník fakulty. Ti se zúčastňují jednání AS FSv s poradním hlasem. Členy AS FSv nemohou být ani členové akademické obce ve funkci rektora, prorektora a kvestora ČVUT.

(6)   Člen AS FSv nemůže být členem vědecké rady fakulty.

(7)   AS FSv má tato práva a povinnosti:

- navrhuje statut fakulty včetně jeho příloh;

- volí děkana z řad profesorů a docentů fakulty a odvolává jej z funkce;

- projednává a schvaluje návrhy děkana na jmenování proděkanů a tajemníka FSv;

- projednává a schvaluje návrhy děkana na vedoucí kateder a vedoucí dalších pracovišť. Návrhy jsou podávány na základě výsledků konkurzního řízení (viz Konkurzní řád ČVUT);

- projednává a schvaluje zřizování nových studijních a vědních oborů, kateder a pracovišť, popř. zrušení stávajících;

- projednává a schvaluje finanční plán FSv a návrh děkana na roční rozdělení finančních prostředků katedrám a pracovištím. Kontroluje efektivní využívání finančních prostředků;

- projednává a schvaluje obsahové zaměření studijních programů fakulty;

- projednává a schvaluje na základě projednání ve vědecké radě fakulty zaměření a programy vědecko-výzkumné práce;

- projednává a schvaluje návrh děkana na jmenování členů vědecké rady fakulty;

- volí a odvolává zástupce fakulty do AS ČVUT;

- volí a odvolává zástupce fakulty do vyšších zastupitelských orgánů vysokých škol;

- volí kandidáty na rektora ČVUT.

(8)   Pokud senát rozhoduje ve věci kateder nebo pracovišť, vyžádá si před projednáváním stanovisko příslušné části akademické obce.

Pokud AS rozhoduje v záležitostech týkajících se vědecké a pedagogické činnosti fakulty, vyžádá si stanovisko vědecké rady.

(9)   Funkční období AS FSv je tříleté.

§ 8 Vědecká rada FSv

(1)   Právní postavení Vědecké rady FSv (dále jen VR) je upraveno v § 12 zákona o VŠ.

(2)   Členy VR FSv jmenuje se souhlasem AS FSv děkan z pedagogů, vědeckých pracovníků a dalších významných odborníků. Výběr kandidátů na členy VR se provádí konkurzním způsobem. Počet odborníků z praxe nesmí přesáhnout jednu třetinu z celkového počtu členů VR.

(3)   Vědecká rada FSv

- projednává otázky pedagogické činnosti, vědeckého výzkumu nebo umělecké činnosti fakulty,

- projednává návrhy děkana na zřízení nových studijních oborů na FSv,

- projednává habilitace docentů a rozhoduje o jejich výsledku a předkládá vědecké radě vysoké školy návrhy na jmenování profesorů. Docenty jmenuje rektor. Habilitace je řízena samostatnými obecně platnými předpisy.

- po dobu platnosti vyhlášky o řízení při udělování vědeckých hodností uděluje hodnost kandidáta věd.

(4)   Ustavení VR FSv a její jednací řád jsou obsaženy v Řádu vědecké rady FSv (příloha 2).

§ 9 Akademické poradní sbory

(1)   Akademické poradní sbory zřizují děkan FSv a AS FSv. Mohou být stálé nebo zřízeny dle potřeby.

(2)   Stálými akademickými poradními sbory děkana jsou vedení FSv, jehož členy jsou proděkani a tajemník, dále kolegium děkana, jehož členy jsou vedení FSv a vedoucí kateder, samostatných výzkumných pracovišť a účelových zařízení. Zástupce AS FSv a zástupce odborové organizace se jednání akademických poradních sborů může účastnit.

§ 10 Děkan FSv

(1)   Právní postavení děkana je upraveno § 13, odst. 4-7, § 18, odst. 2 a § 34 zák. o VŠ.

(2)   Děkan je představitelem fakulty, řídí fakultu, zastupuje ji a jedná jejím jménem. Děkan za svou činnost odpovídá AS FSv a v rozsahu určeném § 18, odst. 2 statutu vysoké školy rektorovi.

(3)   Děkan po schválení v AS FSv zřizuje a ruší pracoviště fakulty.

(4)   Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani.

(5)   Děkan jmenuje a odvolává po projednání v AS FSv vedoucí kateder a pracovišť.

(6)   Funkční období děkana je tříleté. Tuto funkci lze vykonávat souvisle nejvýše dvě po sobě jdoucí období.

(7)   Funkční období děkana může skončit před uplynutím tříleté lhůty:

- vzdá-li se funkce,

- je-li odvolán AS FSv.

§ 11 Proděkani FSv

(1)   Proděkan pro pedagogickou činnost řídí metodicky činnost proděkanů studijních oborů. Metodicky řídí výpočetní středisko, knihovnu, archív a studijní oddělení fakulty.

(2)   Proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost metodicky řídí samostatná výzkumná pracoviště, zkušební laboratoř a oddělení vědy a výzkumu FSv.

(3)   V případě potřeby může děkan jmenovat další proděkany.

(4)   Proděkany jmenuje a odvolává děkan na základě souhlasu AS FSv. Proděkani odpovídají děkanovi za svoji činnost a zastupují jej v rozsahu, který děkan určí písemně.

(5)   Proděkani studijních oborů jsou odpovědni za obsah a strukturu studijních plánů oborů a za koordinaci činnosti kateder, které se na výuce podílejí. Za tímto účelem vytvářejí pedagogické rady oborů.

(6)   Proděkany studijních oborů jmenuje a odvolává děkan po projednání v AS FSv.

(7)   Funkční období proděkanů je tříleté. Tuto funkci lze vykonávat souvisle nejvýše dvě po sobě jdoucí období.

§ 12 Pedagogická rada oboru

(1)   Pedagogická rada oboru (dále jen PRO) je poradním orgánem proděkana oboru v pedagogických otázkách oboru.

(2)   PRO je tvořena zástupci kateder, které zajišťují výuku v daném oboru, a pěti studenty.

(3)   PRO svolává proděkan oboru podle potřeby, minimálně však jednou za semestr.

§ 13 Vedoucí pracovišť

(1)   Vedoucí pracoviště (viz § 1, odst. 5) řídí jeho činnost a odpovídá za ni děkanovi fakulty.

(2)   Vedoucí pracovišť jsou jmenováni a odvoláváni děkanem podle přílohy 3. Délka jednoho funkčního období je nejvýše pět let.

§ 14 Tajemník FSv

(1)   Právní postavení tajemníka je upraveno v § 14 zákona o VŠ.

(2)   Tajemník odpovídá za hospodářský a správní chod FSv. Je oprávněn jednat jménem FSv v právních vztazích a v rozsahu děkanova písemného zmocnění. Podle děkanových pokynů řídí děkanát fakulty.

Část čtvrtá

Organizace FSv

§ 15

(1)   Vnitřní organizační strukturu fakulty tvoří katedry, výzkumná pracoviště a zkušební laboratoř, děkanát, účelová zařízení a výuková střediska.

(2)   Podrobnosti organizace FSv upravuje příloha 3.

Část pátá

Studenti a pracovníci

§ 16 Studenti

(1)   Studenti jsou v administrativněprávních vztazích k fakultě, na níž byli imatrikulováni, i když studují další studijní obor na jiné fakultě (vysoké škole).

(2)   Práva a povinnosti studentů stanoví § 26 zákona o VŠ. Hodnocení studijních výsledků a disciplinární řád pro studenty jsou upraveny ve Studijním a zkušebním řádu (příloha č. 4 Statutu FSv) a Disciplinárním řádu ČVUT.

§ 17 Pracovníci

(1)   Místa učitelů a vědecko-výzkumných pracovníků FSv se obsazují konkurzem. Způsob konkurzu upravuje Konkurzní řád ČVUT.

(2)   Podmínky a průběh jmenování profesorů a habilitace docentů FSv se řídí platnou vyhláškou MŠMT.

(3)   Pracovněprávní vztahy všech učitelů a vědeckých pracovníků se řídí zákoníkem práce a S 27 zákona o VŠ.

(4)   Učitel je přímo odpovědný vedoucímu katedry za obsah i formu výuky a za její odbornou úroveň. Vzhledem k této odpovědnosti určuje druh a rozsah povinností studentů ve všech formách výuky.

(5)   Pracovněprávní vztahy zaměstnanců fakulty, kteří nejsou členy akademické obce fakulty, se řídí zákoníkem práce a souvisejícími předpisy.

Část šestá

Hospodaření a finanční zabezpečení FSv

§ 18

(1)   Fakulta stavební ČVUT v Praze je financována ze státních zdrojů přidělovaných ČVUT. Jejich rozdělení fakultám a součástem ČVUT schvaluje AS ČVUT na návrh rektora.

(2)   Fakulta může získávat pro svou činnost další prostředky z jiných tuzemských nebo zahraničních zdrojů nebo formou hospodářské činnosti.

(3)   Hospodářská činnost na fakultě je prováděna v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

Část sedmá

§ 19 Imatrikulace, inženýrské, bakalářské a doktorské promoce, vysvědčení, diplomy a tituly

(1)   Slavnostní imatrikulace studentů, inženýrské, bakalářské a doktorské promoce jsou organizovány příslušným oddělením děkanátu.

(2)   Součástí těchto slavnostních aktů jsou příslušné sliby.

(3)   Absolventům vysokoškolského studia, kteří vykonali státní zkoušku a splnili požadavky studijního programu, vydá fakulta osvědčení o státní zkoušce a navrhne vysoké škole, aby absolventům inženýrského studia vydala diplom a udělila akademický titul inženýr (Ing.) a absolventům bakalářského studia vydala vysvědčení a udělila titul bakalář (Bc.).

(4)   U absolventů postgraduálního studia, kteří vykonali rigorózní zkoušku a obhájili dizertační práci, navrhne fakulta vysoké škole udělení akademicko-vědeckého titulu doktor (Dr.) a vydání diplomu s uvedením oboru a vysvědčení s uvedením absolvovaných přednáškových kurzů, zkoušek a rigorózní zkoušky a tématu dizertační práce.

(5)   Účastníkům celoživotního vzdělávání absolventů, kteří splnili požadavky programu vzdělávání, vydá fakulta osvědčení o absolvování studia.

(6)   Studentovi nebo účastníkovi vzdělávání, který studium řádně neukončil, vydá děkanát osvědčení o vykonaných zkouškách s dodatkem, že studium (vzdělávání) neukončil.

Část osmá

Závěrečná ustanovení

§ 20

(1)   Nedílnou součástí Statutu FSv je

- příloha č. 1 - Volební a jednací řád AS FSv,

- příloha č. 2 - Řád vědecké rady,

- příloha č. 3 - Organizační řád FSv,

- příloha č. 4 - Studijní a zkušební řád.

(2)   Ruší se dosavadní Statut FSv včetně příloh.

(3)   Statut FSv včetně příloh byl schválen AS FSv dne 25. 3. 1998. Účinnosti nabývá dnem schválení AS ČVUT.

V Praze 25. 3. 1998

Doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc., děkan FSv

---

Příloha č. 1

Volební a jednací řád Akademického senátu FSv

§ 1 Postavení AS

Akademický senát je nejvyšší volený orgán akademické obce fakulty a je garantem jejích akademických svobod a demokratických a efektivních způsobů řízení činnosti fakulty.

§ 2 Volby do AS

(1)   AS je volen z členů akademické obce fakulty. Zaměstnanci i studenti mohou být voleni do senátu po jednoročním členství v akademické obci. Funkce člena AS je nezastupitelná.

(2)   Zaměstnanci a studenti jsou voleni v rámci volebních obvodů. Studenti jsou voleni ve volebních obvodech, které jsou dány studijními obory a jednotlivými druhy studia. Podrobnosti o ustanovení volebních obvodů a počtu mandátů stanoví AS nejpozději 60 dní před volbami v závislosti na organizační struktuře fakulty a organizaci studia.

(3)   Počet a struktura členů AS jsou uvedeny ve Statutu FSv.

(4)   Návrhy na kandidáty členů AS podávají kolektivy kateder a pracovišť, iniciativní skupiny a ročníky studentů. Písemné návrhy iniciativních skupin na kandidáty musí podepsat nejméně 10 voličů.

(5)   Ke zvolení člena AS je v prvním kole nezbytná nadpoloviční většina z platných hlasů. Voleb se musí zúčastnit nejméně 40% voličů v zaměstnaneckém volebním obvodu a 10% voličů ve studentském volebním obvodu. Pokud kandidát neobdrží v prvém kole dostatek hlasů nebo se voleb zúčastnilo méně než 40%, resp. 10% voličů, uskuteční se druhé kolo voleb. Jestliže ve druhém kole voleb je počet kandidátů větší než počet neobsazených míst v AS pro daný volební obvod, pak ke zvolení stačí prostá většina hlasů. V opačném případě (tj. počet kandidátů je menší nebo roven) je ke zvolení nezbytná nadpoloviční většina hlasů. Podmínka 40% resp. 10% účasti platí i pro druhé kolo. Pokud nedojde v některých volebních obvodech ani ve druhém kole ke zvolení kandidátů, zůstává mandát neobsazen do doby, než AS obdrží podnět na vypsání doplňkových voleb v příslušném volebním obvodě podle S 2, odst. 4. Volby jsou tajné. Pro organizaci a kontrolu voleb budou vytvořeny volební komise ze zástupců kateder, pracovišť a ročníků, schválené AS FSv. Pro doplňující volby je postačující schválení volebních komisí předsednictvem AS FSv. Volební komise si volí aklamací svého předsedu. Volební komise vyhotoví o volbách zápis. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis schválený AS FSv.

(6)   Funkční období všech členů AS končí uplynutím funkčního období AS. Před jeho uplynutím zaniká členství v AS:

- ukončením či přerušením studia delším než 6 měsíců nebo ukončením hlavního pracovního poměru na fakultě,

- dobrovolnou abdikací z jakéhokoliv důvodu,

- odvoláním voliči,

- neomluvenou neúčastí na třech po sobě jdoucích jednáních AS nebo neomluvenou neúčastí na čtyřech jednáních AS v průběhu 6 měsíců.

(7)   Doplňovací volby do AS organizuje v souladu s body 1 až 5 \ § 2 AS.

(8)   Právo k odvolání člena AS mají voliči z volebního obvodu, ve kterém byl zvolen. K odvolání je třeba nadpoloviční většiny hlasů při min. účasti 40% voličů v zaměstnaneckém volebním obvodu, resp. 10% voličů ve studentském volebním obvodu. Shromáždění k posouzení důvěry svého člena může AS svolat buď na základě požadavku voličů, nebo vlastního zhodnocení situace.

§ 3 Volby děkana fakulty

(1)   Podmínky a formy výběru kandidátů na funkci děkana stanoví AS nejpozději třicet dnů před volbami.

(2)   Volba děkana musí být provedena nejpozději do tří měsíců od voleb do AS.

(3)   Volí se tajným hlasováním. Ke zvolení je potřebná alespoň 3/5 většina z počtu všech členů AS. Nedojde-li ke zvolení v prvém kole, proběhne druhé, resp. další kolo tajných voleb.

(4)   Za platný se považuje hlasovací lístek se jménem jediného kandidáta. Ostatní jména musí být škrtnuta.

(5)   Do druhého, resp. dalšího, kola voleb (je-li více kandidátů) postupují dva kandidáti, případně více (při rovnosti hlasů), s nejvyšším počtem hlasů. Ke zvolení stačí nadpoloviční většina hlasů z počtu všech členů AS.

(6)   K odvolání děkana se požaduje alespoň 3/5 většina z počtu všech členů AS. Nové volby proběhnou do měsíce.

§ 4 Schválení vědecké rady

(1)   AS vyslovuje souhlas s návrhem děkana na jmenování VR fakulty. Způsob výběru kandidátů je stanoven volebním a jednacím řádem VR.

(2)   VR musí být schválena nejpozději do čtyř měsíců od voleb do AS.

(3)   Souhlas je vyjádřen tajným hlasováním. Vyžaduje se alespoň 3/5 většina z počtu všech členů AS. V případě nesouhlasu s některým kandidátem proběhne druhé, resp. další kolo konkurzního řízení.

(4)   Odvolání členů VR probíhá podle volebního a jednacího řádu VR nebo z iniciativy AS.

§ 5 Jednací řád AS

(1)   AS volí na své první schůzi předsednictvo. Z členů senátu zvolených zaměstnanci volí předsedu a jednoho místopředsedu, z členů senátu zvolených studenty druhého místopředsedu. Volba je tajná, předseda je volen všemi členy AS, místopředsedové příslušnými členy senátu. Požaduje se alespoň 3/5 většina z počtu všech příslušných členů AS.

(2)   Předsednictvo AS svolává a řídí zasedání AS, potvrzuje svými podpisy usnesení a další akty AS, zajišťuje plnění povinností AS mezi jeho zasedáními.

(3)   Činnost sekretářky AS, která pořizuje zápisy, vede korespondenci a další doklady a účastní se komisí AS, zajišťuje vedení fakulty.

(4)   Zasedání AS jsou svolávána dle potřeby, ale minimálně jednou za dva měsíce, nebo na žádost 1/4 členů AS.

(5)   AS do dvou měsíců od voleb vypracuje dlouhodobý program činnosti, případně ho rozdělí na kratší časové úseky.

(6)   AS zřizuje pro podrobnou přípravu a zajištění odborných posudků a obdobných činností, souvisejících s prací senátu, komise. Komise jsou alespoň tříčlenné a volí si svého předsedu.

(7)   AS přijímá rozhodnutí na základě alespoň 3/5 většiny z počtu všech členů AS.

(8)   O všech jednáních AS pořizuje sekretářka zápis, který podepisuje předsedající. V zápise je vždy uveden výsledek hlasování o jednotlivých bodech.

(9)   Člen AS podává podněty či připomínky před zahájením jednání AS písemně předsednictvu nebo příslušné komisi senátu. Ostatní členové akademické obce a zaměstnanci fakulty podávají připomínky a podněty písemně buď prostřednictvím svého zástupce v AS, nebo přímo předsednictvu AS.

(10)   Zasedání AS jsou veřejná, ve zvlášť odůvodněných případech může AS o zasedání nebo jeho části hlasováním rozhodnout, že bude neveřejné. Zápisy z jednání jsou zveřejňovány a jsou přístupné všem členům akademické obce.

§ 6 Předsednictvo AS

(1)   Předsednictvo AS má za úkol:

a) zajišťovat kontakty

- s vedením fakuty,

- s AS ČVUT,

- s AS ostatních fakult, s nimiž FSv spolupracuje,

- s výborem odborového svazu na fakultě;

b) přijímat podněty a návrhy od akademické obce fakulty a ostatních zaměstnanců fakulty, předkládat je komisím AS a jeho zasedáním;

c) připravovat zasedání AS;

d) projednávat a vyřizovat korespondenci došlou AS.

(2)   Předsednictvo AS má právo

a) jménem AS a z jeho pověření se obracet s návrhy a žádostmi

- na vedení fakulty,

- na AS ČVUT,

- na AS ostatních fakult,

- na výbor odborového svazu na fakultě,

b) delegovat mezi zasedáními AS jeho zástupce do konkurzních komisí zřizovaných děkanem fakulty a na další jednání vyžadující přítomnost členů AS.

(3)   Předsednictvo AS má povinnost:

a) informovat zasedání AS

- o jednáních s vedením fakulty,

- o jednáních s AS ČVUT,

- o jednáních s AS ostatních fakult,

- o jednáních s výborem odborového svazu na fakultě,

- o přednesených připomínkách a návrzích z akademické obce a od zaměstnanců fakulty a způsobu jejich vyřizování;

b) informovat a předložit AS ke schválení

- delegování členů AS do konkurzních komisí zřizovaných děkanem fakulty a na další jednání,

- korespondenci vedenou předsednictvem mezi dvěma zasedáními.

§ 7 Přechodná a závěrečná ustanovení

Volební a jednací řád AS FSv byl schválen AS FSv dne 25. 3. 1998 a tvoří součást Statutu FSv.

V Praze 25. 3. 1998

Doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc., děkan FSv

---

Příloha č. 2

Řád Vědecké rady FSv

§ 1 Právní postavení a pravomoce vědecké rady

(1)   Vědecká rada fakulty (dále VR) je akademickým orgánem v demokratické struktuře samosprávných orgánů fakulty. Právní postavení VR je upraveno v § 12 zákona o VŠ a v § 8 Statutu fakulty stavební ČVUT.

(2)   Vědecká rada fakulty:

a) projednává otázky pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti fakulty,

b) projednává habilitace docentů, rozhoduje o jejich výsledku a předkládá VR ČVUT návrhy na jmenování profesorů,

c) po dobu platnosti vyhlášky o řízení při udělování vědeckých hodností uděluje hodnost kandidáta věd (ve zkratce CSc.).

(3)   Vědecká rada je rovněž iniciativním orgánem, připravujícím podklady pro rozhodování děkana.

§ 2 Ustanovení a ukončení činnosti VR fakulty

(1)   Členem VR fakulty se může stát občan ČR, který je učitelem nebo vědeckým pracovníkem fakulty či významným odborníkem mimo fakultu a obstál v konkurzním řízení.

(2)   Členem VR bez hlasovacího práva se může stát občan jiného státu, pokud lze od jeho členství očekávat přínos pro fakultu.

(3)   Konkurz na členství ve VR fakulty vyhlašuje Akademický senát fakulty, který rovněž jmenuje konkurzní komisi a stanoví podmínky konkurzu.

(4)   Členy VR fakulty jmenuje děkan po předchozím schválení AS fakulty. Členství ve VR fakulty je nezastupitelné.

(5)   VR fakulty má nejvýše 50 členů s hlasovacím právem, z toho nejvýše 15 odborníků, kteří nejsou učiteli nebo vědeckými pracovníky fakulty. Předsedou VR fakulty je děkan.

(6)   Členy VR fakulty mohou být emeritní pracovníci fakulty (věk přes 65 let), kteří ve své aktivní činnosti na fakultě vykázali vynikající pedagogické a vědecko-výzkumné výsledky. Tito členové mají hlasovací právo.

(7)   Funkční období VR fakulty je tříleté, v odůvodněných případech může AS fakulty funkční období prodloužit. Členové VR jsou jmenováni do konce funkčního období VR. Děkan může se souhlasem AS fakulty odvolat jednotlivého člena nebo VR jako celek, neplní-li úkoly spojené s členstvím ve VR.

(8)   Na členství ve VR lze rezignovat. Členství ve VR fakulty,dále zaniká ukončením pracovního poměru na fakultě, pokud děkan nevyužije ustanovení o členství jiných významných odborníků podle odst. 1.

§ 3 Jednací řád VR fakulty

(1)   Činnost VR fakulty se řídí plánem, jehož součástí je časový rozvrh zasedání.

(2)   Jednání VR řídí děkan. Děkan svolává VR fakulty k mimořádnému zasedání, pokud o to požádá alespoň 1/3 členů VR s hlasovacím právem nebo z vlastní iniciativy.

(3)   VR fakulty přijímá svá usnesení veřejným hlasováním. V otázkách uvedených v § 1, odst. 2, písm. b) a c) je hlasování tajné. Usnesení VR fakulty podle § 1, odst. 2 je pro děkana závazné.

(4)   VR fakulty je usnášeníschopná, je-li zasedání přítomno 2/3 jejích členů s hlasovacím právem. Usnesení je přijato, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina počtu všech členů s hlasovacím právem.

(5)   O jednání VR fakulty a přijatých usneseních se vede zápis, který se předkládá AS fakulty a členům kolegia děkana.

§ 4 Jmenovací obory pro habilitační řízení na FSv

- Architektura staveb

- Automatizace ve stavebnictví

- Betonové stavby

- Ekonomie a řízení ve stavebnictví

- Fyzika

- Geodézie

- Geologie a inženýrská geologie

- Hydraulika

- Hydrologie a vodní hospodářství

- Hydromeliorace

- Kartografie a dálkový průzkum Země

- Kovové stavby

- Matematika

- Materiálové inženýrství

- Mechanika

- Mechanika hornin a podzemní stavby

- Mechanika zemin a zakládání staveb

- Ochrana životního prostředí

- Pozemní komunikace a letiště

- Pozemní stavby

- Rekonstrukce staveb a ochrana stavebních památek

- Stavební fyzika

- Stavební hmoty

- Vodohospodářské stavby

- Technická zařízení budov

- Technologie staveb

- Urbanismus

- Zdravotní inženýrství

- Železniční stavby

§ 5 Vědní skupiny a obory na FSv

Obory jsou uvedeny v příloze č. 1 Statutu ČVUT.

§ 6 Přechodná a závěrečná ustanovení

Řád vědecké rady FSv byl schválen AS FSv dne 25. 3. 1998 a tvoří součást Statutu FSv.

V Praze 25. 3. 1998

Doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc., děkan FSv

---

Příloha č. 3

Organizační řád FSv

§ 1 Členění fakulty

Fakulta se člení na pracoviště:

- proděkany,

- vedoucí kateder,

- vedoucí samostatných výzkumných pracovišť,

- vedoucího zkušební laboratoře,

- tajemníka,

- vedoucí účelových zařízení,

- vedoucí výukových středisek;

§ 2 Katedry

(1)   Katedra je základním pracovištěm fakulty pro pedagogickou a vědecko-výzkumnou činnost. V rámci vnitřního způsobu řízení a hospodaření fakulty je katedra samostatně hospodařícím útvarem.

(2)   Katedry zřizuje a ruší děkan fakulty se souhlasem AS FSv.

(3)   V čele katedry je vedoucí, kterého na základě konkurzu ustanovuje a odvolává děkan fakulty po projednání a schválení v AS FSv.

(4)   Katedry se mohou členit na oddělení, popř. jiné složky.

(5)   Seznam kateder

- 101 katedra matematiky,

- 102 katedra fyziky,

- 103 katedra tělesné výchovy,

- 104 katedra jazyků,

- 105 katedra společenských věd,

- 122 katedra technologie staveb,

- 123 katedra stavebních hmot,

- 124 katedra konstrukcí pozemních staveb,

- 125 katedra technických zařízení budov,

- 126 katedra ekonomiky a řízení stavebnictví,

- 127 katedra sídel a regionů,

- 128 katedra inženýrské informatiky,

- 129 katedra architektury,

- 132 katedra stavební mechaniky,

- 133 katedra betonových konstrukcí a mostů,

- 134 katedra ocelových konstrukcí,

- 135 katedra geotechniky,

- 136 katedra silničních staveb,

- 137 katedra železničních staveb,

- 141 katedra hydrauliky a hydrologie,

- 142 katedra hydrotechniky,

- 143 katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství,

- 144 katedra zdravotního inženýrství,

- 151 katedra geodézie a pozemkových úprav,

- 152 katedra vyšší geodézie,

- 153 katedra mapování a kartografie,

- 154 katedra speciální geodezie.

Činnost jednotlivých kateder je uvedena ve studijním programu FSv.

§ 3 Výzkumná pracoviště a zkušební laboratoř

(1)   Základní náplní výzkumných pracovišť je vědecko-výzkumná činnost. Zkušební laboratoř provádí akreditované zkoušky.

V rámci vnitřního způsobu řízení a hospodaření fakulty je výzkumné pracoviště buď samostatně hospodařícím útvarem (samostatné výzkumné pracoviště) nebo je přiřazeno ke katedře.

(2)   Výzkumná pracoviště zřizuje a zkušební laboratoř zřizuje a ruší děkan fakulty se souhlasem AS FSv.

(3)   V čele samostatného výzkumného pracoviště nebo zkušební laboratoře je vedoucí, kterého na základě konkurzu ustanovuje a odvolává děkan fakulty po projednání a schválení v AS FSv.

Na obsazení funkce vedoucího samostatného výzkumného pracoviště, vedoucího, metrologa a manažera jakosti zkušební laboratoře musí být vypsán konkurz.

Vedoucího výzkumného pracoviště při katedře ustanovuje a odvolává na návrh vedoucího katedry děkan.

(4)   Samostatná výzkumná pracoviště se mohou členit na oddělení, popř. jiné složky.

(5)   Seznam samostatných výzkumných pracovišť:

- 181 Experimentální centrum,

- 182 Centrum experimentální geotechniky,

- 183 Laboratoř ekologických rizik městského odvodnění.

(6)   Seznam výzkumných pracovišť při katedrách:

- VP 124 - Mikrobiologická chemická laboratoř,

- VP 132a - Centrum pro výzkum kvazikřehkých materiálů,

- VP 132b - Laboratoř stavební bioniky a biomechaniky,

- VP 136 - Výzkumná laboratoř silničních staveb.

(7)   Zkušební laboratoř se člení na odborné laboratoře:

- OL 102 - Odborná laboratoř stavební fyziky,

- OL 123 - Odborná laboratoř stavebních hmot,

- OL 124 - Odborná laboratoř konstrukcí pozemních staveb,

- OL 132 - Odborná laboratoř stavební mechaniky,

- OL 134 - Odborná laboratoř ocelových konstrukcí,

- OL 136 - Odborná laboratoř silničních staveb,

- OL 174 - Odborná laboratoř stavebních dílů a prvků.

§ 4 Děkanát

(1)   Děkanát zabezpečuje hospodářský, správní a administrativní chod fakulty a vytváří materiální a provozní podmínky pro její činnost.

(2)   Děkanát se člení na oddělení a samostatná pracoviště.

(3)   Oddělení děkanátu řízená tajemníkem fakulty jsou:

- osobní oddělení,

- finanční účtárna,

- oddělení práce a mzdy,

- oddělení plánu a rozborů,

- oddělení pro hospodářskou činnost,

- studijní oddělení,

- oddělení vědy a výzkumu,

- oddělení technicko-provozních služeb,

- zahraniční oddělení,

- informační centrum,

- správce hmotného majetku,

- sekretariát tajemníka.

Vedoucí oddělení a zaměstnance oddělení uvedených v odst.3 řídí, ustanovuje a odvolává tajemník fakulty.

(4)  Oddělení děkanátu přímo řízená děkanem jsou:

- oddělení ochrany a bezpečnosti práce,

- oddělení požární ochrany,

- oddělení civilní obrany,

- sekretariát děkana.

Zaměstnance oddělení uvedených v odst.4 řídí, ustanovuje a odvolává děkan fakulty.

§ 5 Účelová zařízení a výuková střediska

(1)   Účelová zařízení se podílejí na zajišťování pedagogické, vědecko-výzkumné, hospodářské a technicko-provozní činnosti fakulty. V rámci vnitřního způsobu řízení a hospodaření fakulty je účelové zařízení samostatně hospodařícím útvarem.

(2)   Účelová zařízení zřizuje a ruší děkan se souhlasem AS FSv.

(3)   V čele účelového zařízení je vedoucí, kterého ustanovuje a odvolává děkan fakulty na základě konkurzu.

(4)   Účelová zařízení FSv jsou

- 171 Ústřední knihovna fakulty stavební a fakulty architektury,

- 175 Výpočetní a informační centrum.

(5)   Výuková střediska FSv jsou

- 161 výukové středisko Mariánská,

- 162 výukové středisko Černice,

- 163 výukové středisko Počátky,

- 164 výukové středisko Srbsko.

(6)   Výuková střediska zřizuje a ruší děkan se souhlasem AS FSv.

(7)   Vedoucí výukových středisek jmenuje a odvolává děkan se souhlasem AS FSv.

Řízení fakulty

§ 6 Děkan

(1)   Právní postavení děkana je upraveno § 13, odst.4 až 7 a § 18, odst.2 a 34 zákona o VŠ a § 10 Statutu FSv.

(2)   Po dobu nepřítomnosti zastupuje děkana jím určený proděkan ve stanoveném rozsahu.

(3)   Děkan řídí fakultu ve všech úsecích její činnosti. K zajištění těchto činností fakulty děkan

a) jedná a rozhoduje ve věcech fakulty

- administrativněprávních,

- hospodářskoprávních,

- občanskoprávních,

- pracovněprávních,

- o administrativněprávních záležitostech studentů,

- o přijetí uchazečů k řádnému nebo mimořádnému studiu,

- o přijetí uchazečů k postgraduálnímu studiu,

- o udělování odměn, pochval a cen studentům;

b) řídí přímo

- proděkany,

- vedoucí kateder,

- tajemníka,

- vedoucí účelových zařízení a výukových středisek;

c) odpovídá za bezpečnost a hygienu práce, požární ochranu a oddělení obrany;

d) kontroluje veškerou činnost fakulty.

§ 7 Proděkani

(1)   Proděkani zastupují děkana ve stanovených úsecích činnosti fakulty.

§ 8 Tajemník fakulty

(1)   Tajemník fakulty řídí děkanát a odpovídá za jeho činnost.

(2)   Tajemníka fakulty jmenuje a odvolává děkan fakulty na základě výsledku konkurzu po projednání v AS FSv.

(3)   Tajemník fakulty

a) jedná ve věcech fakulty

- hospodářskoprávních,

- občanskoprávních,

- pracovněprávních a mzdověprávních u řídících a ostatních hospodářsko-správních pracovníků, odborných pracovníků bez VŠ vzdělání a u pracovníků vykonávajících na fakultě dělnická povolání. Sjednává dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr;

b) řídí vedoucí oddělení děkanátu.

(4)   Tajemníka fakulty ve stanoveném rozsahu zastupuje jím určený pracovník, pověřený děkanem.

§ 9 Vedoucí oddělení děkanátu

(1)   Oddělení děkanátu řídí vedoucí oddělení děkanátu. Za jeho činnost odpovídá tajemníkovi fakulty. Oddělení studijní, vědecko-výzkumné a zahraničních styků metodicky řídí příslušní proděkani.

(2)   Vedoucího oddělení děkanátu zastupuje v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti pracovník určený tajemníkem fakulty.

§ 10 Vedoucí katedry

(1)   Vedoucí katedry řídí činnost katedry a odpovídá za ni děkanovi fakulty.

(2)   Vedoucí katedry odpovídá za plnění pedagogických a jiných úkolů katedry:

a) oblasti pedagogické a vědecko-výzkumné dbá

- na rozvoj studijních předmětů, rozvoj studijních a vědních oborů,

- na rozvoj metodiky vzdělávání,

- na vypracování a plnění učebních plánů a učebních osnov ve všech studijních předmětech katedry,

- na přenos nových poznatků do pedagogického procesu,

- na vypracování učebních pomůcek pro studijní předměty katedry;

b) v oblasti organizačně správní

- odpovídá za majetek a finanční prostředky svěřené katedře, za jejich efektivní využívání, za bezpečnost a hygienu práce, požární ochranu a hospodaření s energií,

- provádí kontrolu ve smyslu zásad kontroly.

§ 11 Zástupce vedoucího pracoviště

(1)   Na návrh vedoucího pracoviště ustanovuje děkan jeho zástupce. Rozsah zastupování stanoví vedoucí pracoviště. V případě delší nepřítomnosti vedoucího pracoviště jej zastupuje zástupce v plném rozsahu.

(2)   V případě členění pracoviště na oddělení jsou vedoucí oddělení jmenováni vedoucím pracoviště.

§ 12 Kolegium děkana a vedení

(1)   Kolegium děkana je shromáždění proděkanů, tajemníka a vedoucích kateder, samostatných výzkumných pracovišť a účelových zařízení, svolávané za účelem přímého řízení chodu fakulty. Podle potřeby může děkan do kolegia jmenovat další členy.

(2)   Vedení fakulty je užší poradní orgán děkana.

§ 13 Poradní a pracovní komise

(1)   Děkan nebo jím pověřený pracovník může zřídit stálé nebo dočasné poradní a pracovní komise.

§ 14 Přechodná a závěrečná ustanovení

Organizační řád FSv byl schválen AS FSv dne 25. 3. 1998 a tvoří součást Statutu FSv.

V Praze 25. 3. 1998

Doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc., děkan FSv

Příloha č. 4

Studijní a zkušební řád FSv

Studijní a zkušební řád se skládá ze tří dílů:

I. Studijní předpisy,

II. Předpisy o zakončení první etapy studia a o státní zkoušce,

III. Předpisy o postgraduálním (doktorandském) studiu.

I. Studijní předpisy

Tyto předpisy se vztahují na řádné a mimořádné studium. Studium se podle nich řídí počínaje dnem 1.září 1991. Platnost jednotlivých ustanovení předpisů může být ovlivněna obecně závaznými právními předpisy vydanými MŠMT ČR k Zákonu č.172/90 Sb. o vysokých školách.

Část první

Řádné studium

§ 1 Přijímání ke studiu

(1)   Základní podmínkou pro přijetí na FSv je úplné středoškolské vzdělání ukončené maturitou. O způsobu přijetí uchazeče na FSv rozhoduje děkan ve shodě se statutem fakulty a podle jeho prováděcích pokynů.

(2)   Proti rozhodnutí děkana o výsledku přijímacího řízení, které musí být odůvodněné, se uchazeč může do osmi kalendářních dnů ode dne doručení odvolat k rektorovi ČVUT.

(3)   Uchazeč se stává studentem a členem akademické obce Fakulty stavební ČVUT dnem zápisu na fakultu.

§ 2 Učební plány

(1)   Učební plány vymezují obsah vzdělání v jednotlivých studijních oborech, popřípadě ve studijních zaměřeních v rámci těchto studijních oborů.

(2)  Inženýrské studium na FSv se organizuje v oborech:

a) Pozemní stavby a architektura

b) Pozemní stavby a konstrukce

c) Konstrukce a materiál

d) Konstrukce a dopravní stavby

e) Vodní hospodářství a vodní stavby

f) Geodézie a kartografie

g) Podnikání a řízení ve stavebnictví

h) Management a ekonomika

i) Systémové inženýrství ve stavebnictví a investiční výstavbě

j) Inženýrství životního prostředí.

(3)   Bakalářské studium na FSv se organizuje v oborech:

a) Realizace pozemních a inženýrských staveb

b) Stavební management

c) Katastr nemovitostí.

(4)   Učební plány studijních oborů jsou v souladu s koncepcí studia na fakultě a vycházejí z reálných požadavků praxe na profil absolventa oboru. Učební plány vypracovávají pedagogické rady oborů (dále jen PRO) a schvaluje Akademický senát fakulty (dále jen AS).

(5)   Učební plány obsahují studijní předměty (dále jen předměty), základní formy výuky a počet kreditů, tj. počet hodin výuky předmětu v týdnu v jednom semestru (dále kredity). Učební plány dále stanoví, z kterých předmětů jsou předepsány zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky.

(6)   Studium je rozděleno na dvě etapy a diplomovou (bakalářskou) práci, která začíná v průběhu druhé etapy. První etapa trvá u inženýrského studia šest semestrů a u bakalářského studia čtyři semestry, druhou etapu tvoří zbývající semestry doporučeného časového plánu studia (dále jen DČPS).

(7)   Učební plány obsahují podle doporučeného časového plánu jednotlivých studijních oborů u inženýrského studia 250 až 300 kreditů, u bakalářského studia 125 až 180 kreditů, navíc 12 kreditů tělesné výchovy, 4 kredity jazyků a kredity za výuku v terénu. Jeden týden výuky v terénu odpovídá dvěma kreditům. Praxe není hodnocena kredity.

§ 3 Časový plán studia

(1)   Celková doba studia studijního oboru na FSv od prvního zápisu na studijní obor nesmí přesáhnout u inženýrského studia dobu deseti let, u bakalářského studia dobu osmi let. Dobou studia se rozumí součet časových úseků, v nichž byl nebo je student studentem FSv a měl nebo má přitom zapsánu výuku v minimálním rozsahu kreditů podle § 16, odst.1, nebo zapsánu diplomovou (bakalářskou) práci. Do celkové doby studia se započítává rovněž doba, po kterou měl studium přerušeno.

(2)   Fakulta vypracovává pro studenty doporučený časový plán studia.

(3)   Studium části učebního plánu uvedené v prvním ročníku doporučeného časového plánu studia je student povinen dokončit nejpozději do dvou let studia od prvního zápisu na studijní obor. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou měl student studium přerušeno.

(4)   První etapu studia je student povinen dokončit u inženýrského studia nejpozději do pěti let studia od prvního zápisu na studijní obor, u bakalářského studia nejpozději do čtyř let studia od prvního zápisu na studijní obor. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou měl student studium přerušeno.

(5)   Student inženýrského studia je povinen úspěšně obhájit diplomovou práci a složit státní zkoušku (dále jen SZ) nejpozději do 10ti let od prvního zápisu na studijní obor, student bakalářského studia je povinen úspěšně obhájit bakalářskou práci a složit SZ nejpozději do 8 let (odst.1). Přitom jsou zároveň povinni obhájit diplomovou (bakalářskou) práci a složit SZ nejpozději do jednoho roku od konce semestru, v němž měli poprvé zapsány poslední z předepsaného počtu kreditů doporučeného časového plánu 2.etapy studijního oboru (§ 2, odst.(6)). V tomto roce nemají povinnost zápisu nových kreditů (§ 16, odst.(1)).

(6)   V doporučeném časovém plánu studia jsou předměty zařazeny do ročníků a semestrů tak, aby počet kreditů v jednotlivých semestrech nepřevýšil 30. Do tohoto počtu se nezapočítávají kredity za absolvování výuky tělesné výchovy, jazyků a za absolvování výuky v terénu.

§ 4 Zápis

(1)   Zápisem předmětu získává student právo účastnit se výuky, získávat zápočty a klasifikované zápočty a konat zkoušky. Zápis se koná v termínech stanovených děkanem a vyznačuje se studentům ve výkazu o studiu. Zápis studentů a kontrolu správnosti jimi zapsaných předmětů provádí děkanát fakulty.

(2)   Student si zapisuje do výkazu o studiu povinné předměty, volitelné skupiny předmětů i jednotlivé volitelné předměty podle učebního plánu studijního oboru, etapy studia a formy studia.

(3)   Student si může zapsat nad předepsaný rozsah studia učebního plánu oboru (§ 2, odst.7) jakékoli předměty vypsané katedrami FSv.

(4)   Bližší podmínky pro zápis předmětů do jednotlivých semestrů stanoví § 16.

(5)   Organizaci zápisu zajišťují proděkani studijních oborů podle pokynů děkana.

§ 5 Organizace školního roku

(1)   Školní rok začíná 1. října a končí 30. září následujícího kalendářního roku a dělí se na zimní semestr, letní semestr a období hlavních prázdnin.

(2)   Časový plán školního roku včetně termínu zahájení výuky a začátku hlavních prázdnin určuje děkan.

(3)   Každý semestr řádného studia má zpravidla 14 výukových týdnů, zkouškové období a prázdniny. V zimním semestru je zpravidla pětitýdenní zkouškové období a jeden či dva týdny zimních prázdnin, v letním semestru zpravidla pětitýdenní zkouškové období, exkurze, praxe, hlavní prázdniny a zápisy.

(4)   Po dobu hlavních prázdnin lze konat tělovýchovné kurzy, exkurze, odbornou praxi, případně i jiné formy výuky. Děkan může výjimečně upravit časové rozdělení a počet výukových týdnů semestru odlišně.

§ 6 Výuka a její organizace

(1)   Základními formami výuky jsou přednášky, semináře, cvičení, konzultace a odborné praxe. Cvičení mohou být vedena v učebnách, jako ateliery, jako komplexní projekty nebo formou výuky v terénu, v laboratořích, jako exkurze apod.

(2)   Studentům přednášejí profesoři a docenti, z pověření vedoucího katedry i odborní asistenti. Přednášet mohou i významní odborníci z vědeckovýzkumných pracovišť a z praxe. Obsah přednášek odpovídá obsahu vzdělávání v jednotlivých studijních oborech, který je uveden v učebních plánech a programech předmětů (§ 8).

(3)   Semináře vedou profesoři, docenti, odborní asistenti a odborníci z odborných pracovišť nebo z praxe. Na seminářích se za aktivní účasti studentů teoreticky a metodologicky rozvíjí a prohlubuje přednesená látka a látka určená k samostudiu.

(4)   Cvičení vedou profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři a odborníci z vědeckých pracovišť a z praxe. Na cvičeních se mohou podílet i asistenti a studenti doktorandského studia pod vedením ostatních učitelů. Na cvičeních se za aktivní účasti studentů aplikuje přednesená, popř. k samostatnému studiu uložená látka z předmětu na praktických příkladech, cílevědomě se procvičují vědomosti potřebné pro praktické a teoretické zvládnutí předmětu. Upevňují a prohlubují se vědomosti studentů. Výuka v terénu slouží k praktickému ověření teoretických poznatků včetně organizace a řízení prací a ochrany zdraví při práci.

(5)   Konzultace jsou plnohodnotnou základní formou výuky, která může zastupovat i jiné základní formy a části výuky (přednášky, cvičení, projekty atd.). Jejich hlavní náplní je konzultování výsledků samostatné práce studentů (textové, početní, výkresové, praktické apod.). O změně formy výuky na konzultace rozhoduje odpovědný učitel předmětu.

(6)   Exkurze slouží studentům zejména k ověřování teoretických vědomostí získaných výukou některých předmětů a seznamování s metodami práce v praxi.

(7)   Odborná praxe slouží k upevnění vědomostí a dovedností získaných studiem a k získání nových vědomostí a dovedností na základě poznání práce v podnicích, orgánech a organizacích, v nichž studenti odbornou praxi konají.

(8)   Speciální konzultace jsou doplňkovou formou výuky. Pomáhají studentům při samostatném studiu a vyhlašují je v každém semestru všichni vyučující. Při speciálních konzultacích jsou studenti usměrňováni v obsahu a metodách studia, metodice vědeckovýzkumné a odborné činnosti. Speciálními konzultacemi se může doplňovat příprava studentů ke zkoušce.

(9)   Účast na přednáškách a speciálních konzultacích je nepovinná. Účast na ostatních formách výuky je povinná s tím, že je v pravomoci odpovědného učitele předmětu (odst.10) prohlásit část výuky za nepovinnou.

(10)   Odpovědný učitel předmětu je pracovník, na kterého vedoucí katedry přenesl odpovědnost za výuku předmětu pro daný semestr. Pro jeden předmět může vedoucí katedry jmenovat i více odpovědných učitelů.

(11)   Odpovědný učitel předmětu může studentovi, který se nemohl zúčastnit určité části výuky, umožnit splnění studijních povinností jiným způsobem.

(12)   Student, který zamešká bez vážných důvodů podstatnou část povinné výuky, nebo student, který neplní studijní povinnosti uložené mu vyučujícím, nesplnil podmínky pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu. Výklad a rozhodnutí je v pravomoci vyučujícího.

§ 7 Předměty

(1)   Pedagogická rada oboru sestavuje učební plán:

a) z povinných předmětů,

b) z volitelných skupin předmětů - modulů,

c) z volitelných předmětů.

(2)   Povinné předměty jsou základem studia pro studijní obor. Volbou ucelených skupin předmětů (modulů) v rámci studijního oboru si student sám určuje profesní zaměření svého odborného profilu a volitelnými předměty si rozšiřuje odborný profil podle svého zájmu. Volitelnými předměty si student doplňuje rozsah zejména druhé etapy studia na předepsaný počet kreditů, v případě zájmu i nad tento předepsaný rozsah.

(3)   Nabídku modulů předkládá studentům PRO, jednotlivé volitelné předměty nabízejí studentům katedry.

(4)   O absolvování modulu se studentovi vydá na jeho žádost potvrzení.

§ 8 Program předmětu

(1)   Vedoucí katedry odpovídá za zpracování a zajištění programů předmětů podle semestrů a etap studia včetně nabídky volitelných předmětů.

(2)   Programy předmětů obsahují pro každý povinný i volitelný předmět zejména:

a) název předmětu, počet kreditů (včetně jejich členění na jednotlivé formy výuky), semestr,

b) odpovědného učitele předmětu a vyučující,

c) cíl předmětu,

d) obsah předmětu,

e) požadavky, jejichž splnění je podmínkou zápisu předmětu,

f) požadavky, jejichž splnění je podmínkou k ukončení předmětu,

g) způsob kontroly znalostí při ukončení předmětu (§ 10),

h) soupis základní literatury.

§ 9 Kontrola studia

(1)   Během studia se provádí tyto kontroly plnění studijních povinností a studijních výsledků:

a) kontrola splnění studijních povinností uvedených v prvním ročníku doporučeného časového plánu studia (do dvou let studia od prvního zápisu na studijní obor),

b) kontrola splnění studijních povinností a výsledků první etapy studia (u inženýrského studia do pěti let studia od prvního zápisu na studijní obor, u bakalářského studia do čtyř let studia od prvního zápisu na studijní obor),

c) kontrola splnění studijních povinností druhé etapy studia a kontrola výsledků za celé studium, na niž navazuje obhajoba diplomové (bakalářské) práce a státní zkouška (u inženýrského studia v takovém termínu, aby byla tato kontrola splněna a následně obhájena diplomová práce a složena státní zkouška do deseti let od prvního zápisu na studijní obor, u bakalářského studia v takovém termínu, aby tato kontrola byla splněna a následně obhájena bakalářská práce a složena státní zkouška do osmi let od prvního zápisu na studijní obor),

d) při zápisu do zimního semestru kontrola splnění minimálně 20 kreditů z předmětů učebního plánu za uplynulý rok studia.

(2)   O kontrolu splnění studijních povinností a výsledků studia (podle odst.1, s výjimkou 1d) musí student písemně požádat nejpozději do 31. 7. příslušného školního roku, kdy mu končí doba pro kontrolu podle odst.1 (podrobnosti o kontrolách uvedených v bodech b), c) odstavce 1, viz díl II. Studijního a zkušebního řádu FSv). Pokud student o kontrolu do předepsané doby nepožádá, nebo podmínky kontroly do předepsané doby nesplní, vyloučí ho děkan ze studia (§ 19, odst.1). V odůvodněných případech může děkan udělit výjimku.

§ 10 Kontrola znalostí z předmětu

(1)   Způsob ukončení předmětu určuje PRO v učebním plánu a provádí se:

a) zápočty (z),

b) klasifikovanými zápočty (kz),

c) zkouškami (zk).

(2)   V předmětu, v němž je učebním plánem předepsán zápočet i zkouška, je získání zápočtu podmínkou pro konání zkoušky z příslušného předmětu.

(3)   Znalosti z předmětu se mohou kontrolovat průběžně. Průběžnou kontrolou se sleduje osvojení si vědomostí získaných všemi formami výuky a v samostatném studiu i úroveň vypracování zadaných prací.

(4)   Průběžnou kontrolu studia provádějí učitelé zejména kontrolními otázkami, testy, zadáváním studijních úkolů, písemnými pracemi a jejich hodnocením.

§ 11 Zápočty a klasifikované zápočty

(1)   Zápočet se uděluje za splnění požadavků určených programem výuky pro příslušný předmět.

(2)   Klasifikovaným zápočtem se hodnotí projektové, grafické, laboratorní a konstrukční práce, práce s výpočetní technikou a praktická cvičení v předmětech. Klasifikovaný zápočet se hodnotí známkami: "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo hodnocením "nevyhověl" (4).

(3)   Zápočet a klasifikovaný zápočet uděluje učitel, který vyučuje příslušný předmět.

(4)   Požadavky na udělení zápočtu a klasifikovaného zápočtu včetně časového rozložení zadávaných úkolů, průběžné kontroly studia a termínu splnění podmínek udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu oznámí učitel vyučující předmět s dostatečným předstihem před termínem zápisu. Termínem splnění podmínek udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu je obvykle poslední výukový týden v semestru.

(5)   Zápočet a klasifikovaný zápočet vyznačí učitel ve výkazu o studiu. Klasifikovaný zápočet vyznačí známkami podle odst. 2. Hodnocení "nevyhověl" do výkazu o studiu nezapisuje. Udělené i neudělené zápočty a klasifikované zápočty vyznačí učitel ve výkazu o zápočtech a zkouškách, vedeném na děkanátě.

(6)   Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet nebo který při klasifikovaném zápočtu "nevyhověl", může vyučující povolit splnění podmínek k získání zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu v náhradním termínu, u předmětů se zkouškou nejpozději do termínu zkoušky pro příslušný předmět, nejpozději však do zápisu do semestru, v němž je předmět pro stejný obor vypsán znovu.

(7)   Student, který nezískal zápočet nebo nevyhověl u klasifikovaného zápočtu, a to ani v náhradním termínu, si může zapsat předmět znovu.

§ 12 Zkoušky

(1)   Zkouškou se prověřují vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho schopnost samostatně a tvořivě uplatňovat teoretické poznatky při hodnocení praktických jevů a situací a při praktickém rozhodování.

(2)   Zkoušky jsou: a) ústní, b) písemné, c) písemné a ústní, d) praktické a ústní, e) praktické a písemné.

(3)   Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti zpravidla u profesorů a docentů, kteří jim předmět přednášeli; ve výjimečných případech i u jiných učitelů určených vedoucím katedry (dále jen zkoušející).

(4)   Odpovědný učitel předmětu určí termíny pro konání zkoušek v dostatečném počtu a časovém předstihu tak, aby se studenti mohli přihlásit ke zkoušce nejméně dva týdny před zahájením zkouškového období.

(5)   Student koná zkoušku zpravidla u jednoho zkoušejícího a v jednom dni.

(6)   Výsledek zkoušky klasifikuje jen zkoušející, a to známkami: "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3), nebo hodnocením "nevyhověl". Při klasifikaci se může přihlížet též k výsledkům průběžné kontroly studia.

(7)   Výsledek zkoušky vyznačí zkoušející ve výkazu o studiu a připojí datum a podpis; hodnocení "nevyhověl" se do výkazu o studiu nezapisuje. Výsledky všech zkoušek včetně hodnocení "nevyhověl" vyznačí zkoušející ve výkazu o zápočtech a zkouškách vedeném na děkanátě.

(8)   Pokud se student nemůže dostavit na zkoušku v termínu, na který se přihlásil, je povinen se předem omluvit zkoušejícímu. Student se může z vážných důvodů omluvit dodatečně nejpozději do osmi kalendářních dnů od termínu určeného pro konání zkoušky. O důvodu dodatečné omluvy rozhodne zkoušející. Pokud se student nedostavil ke zkoušce a svoji neúčast neomluvil, nebo pokud odstoupil od zkoušky, je hodnocen známkou "nevyhověl".

(9)   Zkoušky z předmětů uvedených v doporučeném časovém plánu 1.ročníku je student povinen vykonat nejpozději do 31. 7. příslušného školního roku před uplynutím dvou let studia od prvního zápisu na studijní obor. Ostatní zkoušky za první etapu studia je student povinen vykonat nejpozději do 31. 7. příslušného školního roku před uplynutím pěti let studia u inženýrského a čtyř let u bakalářského studia od jeho prvního zápisu na studijní obor. Zkoušky za druhou etapu studia je student povinen vykonat nejpozději do posledního dne termínu přihlášek k SZ (díl II., § 7, odst. 1).

(10)   Student může na vlastní žádost, pokud s tím vyučující souhlasí, vykonat zkoušku z předmětu, z něhož není programem předmětu zkouška předepsaná; např. chce-li si zlepšit průměrný prospěch (díl II., část první, § 3, odst. 4 a část druhá, § 7, odst. 2d).

(11)   Studentovi, který se nepřihlásil ke zkoušce ve zkušebním období v semestru, v němž měl předmět zapsán, nebo u řádné zkoušky neuspěl, může učitel povolit konání zkoušky či opravné zkoušky (§ 13) v následujícím semestru, nejpozději však do zápisu do semestru, v němž je předmět pro stejný obor vypsán znovu.

§ 13 Opravné zkoušky

(1)   Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo ji jednou opakovat.

(2)   Na žádost studenta, zkoušejícího nebo z rozhodnutí vedoucího katedry se opakování zkoušky koná před minimálně tříčlennou komisí (včetně zkoušejícího). Komisi sestavuje vedoucí katedry, přičemž jeden člen komise musí být z jiné katedry.

(3)   Student, který nevyhověl ani u opravné zkoušky, si může zapsat předmět znovu.

§ 14 Zakončení první etapy studia

(1)   Při zakončení první etapy studia se kontroluje kvalita studijních výsledků, kterých student dosáhl během první etapy studia.

(2)   Pro zakončení první etapy studia platí "Předpisy o zakončení první etapy studia a státní zkoušce" díl II. Studijního a zkušebního řádu FSv.

§ 15 Státní zkouška

(1)   Pro státní zkoušku platí "Předpisy o zakončení první etapy studia a státní zkoušce" díl II. Studijního a zkušebního řádu FSv.

Část druhá

Průběh řádného studia

§ 16 Zápis předmětů do semestru

(1)   Při zápisu do semestru studia je student povinen si zapsat předměty učebního plánu v rozsahu minimálně 10 kreditů v semestru nebo diplomovou práci, v bakalářském studiu minimálně 10 kreditů nebo bakalářskou práci, nebo praxi. V první etapě studia je student povinen v prvních čtyřech semestrech studia na FSv zapsat si navíc minimálně 4 kredity jazyků a v prvních šesti semestrech studia na FSv 2 kredity tělesné výchovy v každém semestru.

(2)   Při zápisu do zimního semestru nového školního roku je student povinen prokázat, že splnil za předchozí rok studia alespoň 20 kreditů z předmětů učebního plánu, u bakalářského studia, pokud měl student v předchozím roce studia zapsanou praxi v délce 1 semestru, alespoň 10 kreditů. Do tohoto počtu se nepočítají kredity tělesné výchovy (odst. 1) a kredity za výuku v terénu.

(3)   Předměty, které měl již student zapsány v předchozích semestrech, si může zapsat znovu; do povinného minimálního rozsahu deseti kreditů v semestru se však nezapočítávají.

(4)   Zápis předmětů do semestru studia se koná v termínech stanovených děkanem.

(5)   Podmínky zápisu předmětu stanovuje odpovědný učitel v programu předmětu (§ 8). Vedoucí katedry odpovídá za přístupnost informací o podmínkách zápisu předmětů katedry. Splnění podmínek zápisu předmětů předepsaných učebním plánem kontroluje studijní oddělení, volitelných předmětů katedra.

(6)   Studenta, který si nezapsal v semestru minimálně 10 kreditů z předmětů učebního plánu a který nezanechal studia podle § 17, odst.1, či studenta, který při zápisu do zimního semestru neprokázal, že splnil za předchozí rok studia alespoň 20 kreditů z předmětů učebního plánu (odst.(2)), vyloučí děkan ze studia pro neplnění studijních povinností.

(7)   Student je povinen se dostavit k zápisu osobně v řádných termínech stanovených děkanem.

(8)   Nedostaví-li se student k zápisu v řádném termínu, je povinen se osobně či písemně omluvit do osmi kalendářních dnů od data zápisu. O důvodu omluvy rozhoduje děkan. Náhradní termín zápisu se stanovuje nejpozději na první výukový týden v semestru.

(9)   Studenta, který se nedostaví k zápisu v řádném ani náhradním termínu a studium nepřerušil (§ 18) či studia nezanechal (§ 17), vyloučí děkan ze studia.

(10)   Diplomová (bakalářská) práce se zapisuje do výkazu o studiu.

§ 17 Zanechání studia

(1)   Student, který se rozhodl zanechat studia, to oznámí písemně děkanovi. Fakulta bere toto sdělení na vědomí, o čemž písemně informuje studenta s uvedením přesného data, kdy dotyčný přestal být studentem FSv (datum projevu vůle studenta, nebo není-li v jeho oznámení uvedeno, datum doručení oznámení fakultě).

§ 18 Přerušení studia

(1)   Student, který hodlá přerušit studium, to oznámí písemně děkanovi. Studium lze přerušit během studia vícekrát, přičemž celková doba přerušení studia nesmí přesáhnout u inženýrského studia tři roky a u bakalářského studia dva roky.

(2)   Fakulta bere sdělení studenta o přerušení studia na vědomí, o čemž jej písemně informuje s uvedením přesného data, od kdy má dotyčný student studium přerušeno (datum projevu vůle studenta, nebo není-li uvedeno, datum doručení oznámení fakultě). Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu.

(3)   Děkan může přerušit studium z vlastního podnětu studentovi, proti kterému bylo zahájeno trestní řízení, do jeho ukončení, nejdéle na dobu tří let u inženýrského studia a na dobu dvou let u bakalářského studia.

(4)   Hodlá-li student pokračovat ve studiu, požádá písemně děkana, který ho zařadí zpravidla do té fáze studia, v níž studium přerušil, přičemž zařazení může podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.

(5)   Po dobu přerušení studia nemá student práva studenta s výjimkou práv podle § 22, odst.1, písm.b), d), e) a f) tohoto SZŘ a s výjimkou práv podle § 26, odst.1, písm. b), d), e) a f) zákona č.172/1990 Sb. Zároveň se studentovi odebírají výhody podle § 24, odst. 2 tohoto SZŘ. Po dobu přerušení studia má student povinnosti studenta podle § 23 s výjimkou ustanovení odst.1, písm.b) a d).

(6)   Pokud celková doba přerušení studia přesáhne u inženýrského studia dobu tří let a u bakalářského studia dobu dvou let, vyloučí děkan studenta ze studia.

§ 19 Vyloučení ze studia

(1)   Studentovi,

- který nezanechal studia na FSv podle § 17,

- který se v termínu stanoveném pro zápis nezapsal do příslušného semestru studia a do osmi kalendářních dnů po uplynutí stanoveného termínu se neomluvil,

- který si nezapsal v semestru nejméně 10 kreditů z předmětů učebního plánu (§16, odst.1), s výjimkou podle §3, odst.6,

- který při zápisu do zimního semestru nového školního roku neprokázal, že splnil za předchozí rok studia alespoň 20 kreditů z předmětů učebního plánu,

- u kterého doba přerušení studia přesáhla u inženýrského studia tři roky a u bakalářského studia dva roky,

- který dle §9 do stanovené doby nepožádal o kontrolu splnění studijních povinností,

- který nevyhověl při některé z kontrol jejich plnění,

- kterému není ani po odvolání povoleno konání státní zkoušky, sdělí děkan písemně, že ho vylučuje ze studia na FSv. Student může být děkanem vyloučen také za zvlášť závažné, případně opakované porušení povinností ve smyslu §23 tohoto studijního a zkušebního řádu.

(2)   Studentovi, který přestal být studentem FSv z důvodů uvedených v §17 nebo §19, odst.1, vydá děkanát FSv na jeho žádost potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách, kde současně uvede, že student studium nedokončil.

§ 20 Přestupy

(1)   Studentovi lze povolit přestup:

a) na jiný studijní obor FSv,

b) ze stejného nebo příbuzného studijního oboru jiné fakulty nebo vysoké školy.

(2)   Na jiný studijní obor FSv lze povolit přestup až po ukončení prvního ročníku doporučeného časového plánu studia.

(3)   Studentovi lze povolit přestup též z vysokých škol, které neřídí MŠMT, nebo ze zahraničních vysokých škol.

(4)   Přestup na jiný studijní obor nebo přestup z jiné fakulty ČVUT povoluje děkan FSv. Děkan zařadí studenta do příslušné etapy studia.

(5)   Přestup z jiné vysoké školy (včetně zahraniční) na FSv povoluje děkan. Při přestupu z jiné vysoké školy (než zahraniční) rozhodne o uznání zkoušek, vykonaných studentem na jiné vysoké škole. Při přestupu ze zahraniční vysoké školy se postupuje podle §1 a 2 vyhlášky MŠMT č.476/1990 Sb. ze dne 20.11.1990. Děkan zařadí studenta do příslušné etapy studia.

(6)   Při přestupech podle odst.4 a 5 může děkan studentovi předepsat složení rozdílových zkoušek.

§ 21 Započítání zkoušek

(1)   Studentovi, který byl na FSv znovu přijat poté, co dříve ukončil studium některého studijního oboru nebo již na FSv studoval, může děkan na základě vyjádření kateder povolit započítání zkoušek vykonaných v dřívějším studiu se zřetelem k prospěchu a době, která uplynula od jejich vykonání. Na základě tohoto započítání rozhodne děkan o zařazení studenta do příslušné etapy studia. Zkoušky lze studentovi započítat, pokud neuplynuly více než tři roky od doby, kdy přestal být studentem.

Část třetí

Práva a povinnosti studentů

§ 22 Práva studentů

(1)   Studenti mají zejména tato práva:

a) volit si studijní program v souladu s právními předpisy a pravidly určenými Fakultou stavební ČVUT,

b) v rámci studia na FSv se ucházet i o studium na jiné fakultě nebo vysoké škole, případně v zahraničí,

c) bezplatně používat laboratoře, kabinety, posluchárny, čítárny, knihovny, výpočetní středisko a jiná učební a učebně pomocná zařízení, tělovýchovná zařízení a odborná zařízení FSv, pokud jejich použití vychází z plnění povinností vyplývajících z učebních plánů,

d) účastnit se podle svých schopností vědecké, výzkumné a jiné činnosti fakulty,

e) prostřednictvím svých zástupců v orgánech fakulty a školy se účastnit řízení fakulty, zejména vzdělávací činnosti a výuky, ovlivňovat zlepšování studijní disciplíny, přiznávání stipendií, stravování v menzách, ubytování na kolejích, účastnit se řešení všech otázek souvisejících se životem a prací studentů a vyjadřovat se k úrovni výuky,

f) vytvářet na FSv nezávislá sdružení (spolky, svazy, stavovská sdružení) v souladu se zákonem o sdružování občanů,

g) prostřednictvím svých zástupců v orgánech fakulty a školy být partnerem příslušné součásti ČVUT v otázkách ubytování studentů na kolejích a stravování v menzách.

§ 23 Povinnosti studentů

(1)   Studenti mají zejména tyto povinnosti:

a) dodržovat Statut ČVUT a Statut FSv,

b) plnit studijní povinnosti,

c) dodržovat pravidla chování a vystupování na fakultě a mimo ni,

d) dodržovat předpisy o ubytování a stravování,

e) chránit své zdraví, zdraví jiných, starat se o tvorbu a ochranu životního prostředí, zejména pracovního prostředí na fakultě,

f) neporušovat základní zásady Listiny lidských práv.

(2)   Za porušení povinností podle zákona o vysokých školách nebo Statutu ČVUT nebo Statutu FSv, nebo za porušení občanských povinností lze studentovi uložit kárné opatření podle Disciplinárního řádu ČVUT. Za zvlášť závažné porušení těchto povinností může být student rozhodnutím děkana vyloučen ze studia na FSv.

§ 24 Hmotné a finanční zabezpečení studentů

(1)   Studentům denního studia se poskytují stipendia, popř. příspěvky, stravování v menzách a ubytování v kolejích za podmínek stanovených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Vyhláškou o poskytování stipendií na FSv a Kolejním řádem ČVUT.

Část čtvrtá

Ukončení studia a vysokoškolské diplomy

§ 25

(1)   Studium na FSv se ukončuje státní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce u inženýrského studia nejpozději do deseti let, obhajoba bakalářské práce u bakalářského studia nejpozději do osmi let studia studijního oboru na fakultě. Do celkové doby studia se započítává doba, po kterou měl student přerušeno studium.

(2)   K obhajobě diplomové (bakalářské) práce a státní zkoušce se musí student písemně přihlásit. Termíny SZ určuje děkan. Podmínkou připuštění k SZ je dosažení váženého průměrného prospěchu do 2,5 včetně za celé studium.

(3)   Státní zkouška a obhajoba diplomové (bakalářské) práce se koná v jeden den, obhajoba diplomové (bakalářské) práce je věcně oddělena.

(4)   Celkový výsledek studia se hodnotí při SZ podle konečných výsledků zkoušek, klasifikovaných zápočtů, obhajoby diplomové (bakalářské) práce a ústní části státní zkoušky takto: "absolvoval studium s vyznamenáním" (podrobnosti viz díl II., §13), "vyhověl" nebo "nevyhověl".

(5)   Ukončením studia podle odst. 1 se studenti stávají absolventy Fakulty stavební ČVUT a získávají vysokoškolské vzdělání. Absolventům oborů inženýrského studia se přiznává akademický titul "inženýr" (ve zkratce "Ing."), absolventům oborů bakalářského studia se přiznává titul "bakalář" (ve zkratce "Bc.").

(6)   Absolventům inženýrského studia FSv, kteří ukončili studium podle odst.1, vydá fakulta diplom s uvedením studijního oboru, v němž získali vysokoškolské vzdělání. Přílohou diplomu je osvědčení o státní zkoušce s datem jejího vykonání a v textu diplomu též přiznaný titul.

(7)   Absolventům bakalářského studia FSv, kteří ukončili studium podle odst. 1, vydá fakulta vysvědčení s uvedením studijního oboru, v němž získali vysokoškolské vzdělání a v textu vysvědčení též přiznaný titul a osvědčení o vykonání státní zkoušky.

(8)   Absolventům FSv, kteří absolvovali studium s vyznamenáním (odst.4), vydá fakulta diplom (vysvědčení) s vyznamenáním.

(9)   Požádá-li o to absolvent, bude mu vystaven přehled vykonaných zkoušek a potvrzení o absolvování modulu s uvedením získaných kreditů.

(10)   Student přestává být studentem vykonáním státní zkoušky, zanecháním studia nebo vyloučením ze studia.

(11)   Pokud student neukončil studium podle odst.1, vyloučí ho děkan ze studia pro neplnění studijních povinností.

Část pátá

Mimořádné studium

§ 26

(1)   Mimořádné studium je studium jednotlivých studijních předmětů na FSv, určené zejména k doplnění vědomostí studentů řádného studia jiných vysokých škol, absolventů vysokých škol i získání vědomostí absolventů středních škol. Neposkytuje ucelené vysokoškolské vzdělání a poskytuje se za úhradu.

(2)   Na přijímání k mimořádnému studiu se vztahují zásady o přijímání studentů na FSv stanovené děkanem a na průběh mimořádného studia se vztahují přiměřeně ustanovení §16 až §21 těchto Studijních předpisů.

(3)   Studentovi mimořádného studia vydá děkanát FSv výkaz o mimořádném studiu, do kterého se zapisují vykonané zkoušky a udělené zápočty. Pro výuku, udělování zápočtů a konání zkoušek platí ustanovení těchto Studijních předpisů přiměřeně.

(4)   Po ukončení mimořádného studia vydá fakulta absolventovi potvrzení o vykonaných zkouškách.

Část šestá

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 27

(1)   Na rozhodování podle tohoto Studijního a zkušebního řádu FSv se podle § 34 zákona o vysokých školách nevztahují obecné předpisy o správním řízení, s výjimkou rozhodování o stipendiu a o vyloučení ze studia. O odvolání proti rozhodnutí děkana FSv v těchto věcech rozhoduje rektor ČVUT.

(2)   Pro studenty, kteří byli přijati na fakultu do prvního ročníku před 1.červencem 1990, není při zakončení první etapy studia podmínkou dosažení předepsaného váženého průměrného prospěchu (§3, odst.2b II.dílu Předpisy o zakončení první etapy studia a státní zkoušce) a platí pro ně tyto úpravy studijních předpisů:

a) §9, odst.1b se mění na: "kontrola složení všech zápočtů a klasifikovaných zápočtů a vykonání všech zkoušek za první etapu studia (do pěti let studia od prvního zápisu na studijní obor)",

b) §14, odst.1 se mění na: "Při zakončení první etapy studia se kontroluje, zda student absolvoval 150 kreditů a složil všechny zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky předepsané učebním plánem první etapy studia".

c) §25, odst.2 vypouští se poslední věta.

(3)   Pro studenty, kteří byli přijati na fakultu do 1.ročníku před 1.červnem 1995 platí tyto úpravy studijních předpisů:

a) §3, odst.1 se mění na "Celková doba studia studijního oboru na FSv od prvního zápisu na studijní obor nesmí přesáhnout u inženýrského studia dobu devíti let, u bakalářského studia dobu sedmi let. Dobou studia se rozumí součet časových úseků, v nichž student byl nebo je studentem FSv a měl nebo má přitom zapsánu výuku v minimálním rozsahu kreditů podle §16, odst.1, nebo zapsánu diplomovou (bakalářskou) práci. Do celkové doby studia se nezapočítává doba, po kterou měl studium přerušeno".

b) §3, odst.5 jeho první věta se mění na: "Student inženýrského studia je povinen úspěšně obhájit diplomovou práci a složit státní zkoušku (dále jen SZ) nejpozději do devíti let studia od prvního zápisu na studijní obor, student bakalářského studia je povinen úspěšně obhájit bakalářskou práci a složit státní zkoušku nejpozději do sedmi let",

c) §9, odst.1c) se mění na: "kontrola výsledků druhé etapy studia, na niž navazuje obhajoba diplomové (bakalářské) práce a státní zkouška (u inženýrského studia v takovém termínu, aby byla tato kontrola splněna a následně obhájena diplomová práce a složena státní zkouška do devíti let od prvního zápisu na studijní obor, u bakalářského studia v takovém termínu, aby tato kontrola byla splněna a následně obhájena bakalářská práce a složena státní zkouška do sedmi let od prvního zápisu na studijní obor)",

d) §25, odst.1 se mění na: "Studium na FSv se ukončuje státní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové (bakalářské) práce, u inženýrského studia nejpozději do devíti let, u bakalářského studia nejpozději do sedmi let studia studijního oboru na fakultě". Poslední věta se vypouští.

(4)   Tyto Studijní předpisy byly schváleny AS FSv dne 25.3.1998 a tvoří součást Statutu FSv.

V Praze 25. 3. 1998

Doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc., děkan FSv

II. Předpisy o zakončení první etapy studia a státní zkoušce

Část první

Zakončení první etapy studia

§ 1 Cíl první etapy studia

(1)   Cílem první etapy studia je, aby student získal kvalitní poznatky o obsahovém základu studijního oboru a osvojil si metodické postupy a systematickou orientaci v oboru.

(2)   Dosažení cíle první etapy studia se prověřuje zkouškami, klasifikovanými zápočty a zápočty z předmětů zařazených v učebních plánech studijního oboru v první etapě studia.

§ 2 Zakončení první etapy studia

(1)   Student je povinen zakončit první etapu studia u inženýrského studia nejpozději do pěti let studia od prvního zápisu na studijní obor, u bakalářského studia nejpozději do čtyř let studia od prvního zápisu na studijní obor. Do této doby studia se nezapočítává doba, po kterou měl student studium přerušeno.

(2)   Zakončení první etapy studia se provádí formou kontroly výsledků první etapy studia.

§ 3 Podmínky zakončení první etapy studia

(1)   Aby mohl student zakončit první etapu studia, musí se písemně přihlásit na studijním oddělení ke kontrole výsledků první etapy studia nejpozději do 31.7. příslušného školního roku, kdy mu končí doba pro kontrolu první etapy. V odůvodněných případech může děkan udělit výjimku.

(2)   Pro úspěšné zakončení první etapy studia musí student splnit tyto podmínky:

a) musí mít složeny všechny zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky z předmětů předepsaných učebním plánem první etapy studia,

b) za první etapu studia musí dosáhnout váženého průměrného prospěchu (odst.3) do 2,5 včetně.

(3)   Vážený průměrný prospěch se počítá jako vážený průměr známek ze zkoušek a klasifikovaných zápočtů, přičemž váhy odpovídají počtu kreditů. U předmětů uzavřených zkouškou i zápočtem se kredity odpovídající zápočtu započítávají do váhy zkoušky.

(4)   Pokud by student z předmětů předepsaných učebním plánem prvé etapy studia povinně zakončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem nedosáhl za prvou etapu studia váženého průměrného prospěchu do 2,5 včetně, může:

a) si zapsat nad povinný rozsah kreditů další volitelné předměty, u nichž vyučující souhlasí s ukončením zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem,

b) z předmětů učebního plánu prvé etapy studia, u nichž není zkouška povinná, tuto zkoušku vykonat, pokud se zkouškou vyučující souhlasí.

(5)   Výsledky zkoušek nebo klasifikovaných zápočtů podle odst.4 se studentovi započítávají do váženého průměrného prospěchu jen na základě písemné žádosti studenta podané jako součást přihlášky ke kontrole výsledků první etapy studia (odst.1).

(6)   Pokud si chce student pro kontrolu výsledků první etapy studia zlepšit hodnocení z předmětu, který již ukončil, může si předmět zapsat znovu. Při kontrole výsledků první etapy studia se mu potom počítá ta známka, kterou uvede na písemné přihlášce.

(7)   Správnost studijních výsledků uvedených v přihlášce ke kontrole výsledků první etapy studia ověřuje studijní oddělení.

§ 4 Hodnocení první etapy studia

(1)   Celkový výsledek první etapy studia se hodnotí podle váženého průměrného prospěchu (§3, odst.3 až 6) takto:

- "zakončil první etapu studia s vyznamenáním", jestliže student dosáhl váženého průměrného prospěchu do 1,5 včetně;

- "zakončil první etapu studia", jestliže student dosáhl váženého průměrného prospěchu nad 1,5 do 2,5 včetně;

- "nevyhověl", jestliže student nedosáhl váženého průměrného prospěchu do 2,5 včetně.

(2)   Pokud student inženýrského studia do pěti let studia od prvního zápisu na studijní obor a student bakalářského studia do čtyř let studia od prvního zápisu na studijní obor nezakončí úspěšně první etapu studia, tj. nepřihlásí se ke kontrole výsledků první etapy studia nebo je u této kontroly hodnocen stupněm "nevyhověl", oznámí mu děkan písemně, že ho vylučuje ze studia na FSv pro neplnění studijních povinností.

(3)   Úspěšné zakončení první etapy studia včetně hodnocení zapíše studijní oddělení studentovi do výkazu o studiu. Na žádost studenta fakulta vydá o zakončení první etapy studia osvědčení.

Část druhá

Státní zkouška (SZ)

§ 5 Cíl a rozsah státní zkoušky

(1)   Řádné studium na FSv se ukončuje vykonáním státní zkoušky (dále jen SZ), jejíž součástí je obhajoba diplomové (bakalářské) práce.

(2)   Státní zkouškou se ověřuje, zda student získal komplexní vědomosti a dovednosti požadované učebním plánem studijního oboru a je připraven k výkonu povolání.

(3)   Diplomovou (bakalářskou) prací a její obhajobou se ověřuje, zda je absolvent schopen uplatňovat získané komplexní vědomosti a dovednosti při řešení úkolů příslušného oboru v praxi.

§ 6 Skladba státní zkoušky

(1)   Hodnocení státní zkoušky se skládá z hodnocení

a) obhajoby diplomové (bakalářské) práce,

b) ústní části státní zkoušky.

(2)   Státní zkoušku koná student před komisí pro SZ.

§ 7 Podmínky připuštění k SZ

(1)   Student je povinen se k SZ písemně přihlásit nejpozději 30 dní před termínem SZ na studijním oddělení FSv.

(2)   Státní zkoušku může skládat student, který splnil tyto podmínky:

a) je studentem FSv,

b) zakončil úspěšně první etapu studia,

c) složil všechny zápočty, klasifikované zápočty a z předmětů předepsaných učebním plánem zkoušky druhé etapy studia nejpozději 30 dní před termínem SZ,

d) za celé studium (1.i 2.etapu studia) dosáhl váženého průměrného prospěchu do 2,5 včetně (výpočet viz §3, odst.3); pro dosažení předepsaného váženého průměrného prospěchu může student ve druhé etapě studia postupovat podobně jako při zakončení první etapy studia (§3, odst.4 až 7),

e) předložil v termínu diplomovou (bakalářskou) práci (§9, odst.3).

§ 8 Komise pro státní zkoušky

(1)   Komise pro SZ (dále jen "komise") je alespoň pětičlenná a skládá se z předsedy a dalších členů. Nejméně jeden člen komise je učitel z jiné vysoké školy nebo odborník z jiného vědeckého pracoviště nebo praxe.

(2)   Předsedu komise jmenuje a odvolává děkan FSv na návrh oborového proděkana z profesorů nebo docentů, kteří působí na FSv. Předsedou komise může být jmenován i profesor nebo docent z jiné fakulty nebo vysoké školy nebo významný představitel vědy nebo praxe.

(3)   Členy komise jmenuje a odvolává děkan na návrh oborového proděkana z profesorů, docentů, odborných asistentů nebo odborníků z vědeckých pracovišť nebo praxe.

(4)   V jednom studijním oboru lze zřídit více komisí.

§ 9 Diplomová a bakalářská práce

(1)   Témata diplomových nebo bakalářských prací vycházejí z potřeb praxe nebo z plánu vědeckovýzkumné činnosti kateder. Jejich zaměření, rozsah a náročnost jsou různé u inženýrského a bakalářského studia. Témata vypisují vedoucí kateder nejpozději do termínu určeného oborovým proděkanem v počtu odpovídajícím kapacitě katedry.

(2)   Za organizaci přihlášek na témata diplomových nebo bakalářských prací odpovídá oborový proděkan.

(3)   Vedoucí diplomových nebo bakalářských prací, konzultanty, zásady vypracování těchto prací, kritéria jejich hodnocení a termíny odevzdání, jakož i další náležitosti určuje vedoucí katedry podle pokynů děkana FSv.

(4)   Nejpozději 14 dní před termínem odevzdání diplomových nebo bakalářských prací určí vedoucí katedry oponenta diplomové nebo bakalářské práce z řad vědeckovýzkumných pracovníků, odborníků z praxe, profesorů, docentů nebo odborných asistentů, kteří působí v příslušném studijním oboru.

(5)   Studentovi, který včas neodevzdal diplomovou nebo bakalářskou práci a jeho omluvu děkan přijal, určí děkan náhradní termín. Neuzná-li děkan omluvu, je obhajoba diplomové nebo bakalářské práce hodnocena stupněm "nevyhověl" a student nemůže konat ani ústní zkoušku.

§ 10 Příprava státní zkoušky

(1)   SZ se konají v termínech určených děkanem FSv zpravidla v závěru semestru.

(2)   Vedoucí diplomové nebo bakalářské práce hodnotí a klasifikuje diplomovou nebo bakalářskou práci studenta podle §12, odst.1 a hodnocení odevzdá vedoucímu katedry. Oponent vypracuje posudek diplomové nebo bakalářské práce studenta, v němž ji zhodnotí a klasifikuje podle §12, odst.1. Posudek odevzdá vedoucímu katedry.

(3)   Vedoucí katedry umožní studentovi nejpozději tři dny před termínem SZ seznámit se s hodnocením své diplomové nebo bakalářské práce a s oponentským posudkem.

§ 11 Průběh státní zkoušky

(1)   Státní zkouška je veřejná. Průběh SZ řídí a za činnost komise odpovídá předseda komise.

(2)   SZ lze konat za přítomnosti nejméně jedné poloviny členů komise včetně předsedy komise.

(3)   SZ se zahajuje obhajobou diplomové (bakalářské) práce. Při obhajobě diplomové (bakalářské) práce se student vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení diplomové (bakalářské) práce vedoucím diplomové (bakalářské) práce a v oponentském posudku a odpovídá na otázky.

(4)   Ústní částí SZ se prověřují komplexní znalosti studijního oboru v návaznosti na diplomovou (bakalářskou) práci.

(5)   SZ se koná zpravidla v jednom dni. O SZ se vyhotoví zápis, který podepíše předseda a další přítomní členové komise.

§ 12 Klasifikace

(1)   Obhajoba diplomové (bakalářské) práce a ústní část SZ se klasifikují známkami "výborně", "velmi dobře", "dobře", nebo hodnocením "nevyhověl".

(2)   Ústní část SZ se klasifikuje samostatně. Obhajobu diplomové (bakalářské) práce klasifikuje komise s přihlédnutím ke klasifikaci diplomové (bakalářské) práce vedoucím diplomové (bakalářské) práce a oponentem.

(3)   Pokud byla klasifikována ústní část SZ stupněm "nevyhověl", nebo pokud byla obhajoba diplomové (bakalářské) práce klasifikována stupněm "nevyhověl", celá SZ se klasifikuje stupněm "nevyhověl".

(4)   O klasifikaci ústní části SZ podle odst.1, jakož i o klasifikaci celkového výsledku studia podle §13 rozhoduje komise hlasováním na neveřejném zasedání v den konání SZ. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí komise vyhlásí předseda veřejně v den konání SZ. Pokud se SZ konala ve více dnech, rozhodování o klasifikaci podle odst.1 se uskuteční v den, v němž se konala příslušná část SZ. Rozhodnutí o celkovém výsledku studia (§13, odst.2) se vyhotoví a předseda komise je vyhlásí v den, v němž se konala poslední část SZ.

§ 13 Celkový výsledek studia

(1)   Celkový výsledek studia se skládá z:

a) hodnocení výsledků všech zkoušek a klasifikovaných zápočtů z předmětů předepsaných učebním plánem povinně zakončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem;

b) hodnocení výsledků zkoušek a klasifikovaných zápočtů z volitelných předmětů, které si student zapsal nad předepsaný počet kreditů, a výsledků zkoušek z předmětů učebního plánu, u nichž není zkouška povinná, pokud tyto výsledky student uvedl v písemné přihlášce k SZ (§7, odst.2d);

c) hodnocení SZ, a to jak obhajoby diplomové (bakalářské) práce, tak i ústní části SZ.

(2)   Celkový výsledek studia se hodnotí takto: "absolvoval studium s vyznamenáním", "vyhověl", nebo "nevyhověl". Studium s vyznamenáním absolvuje student, který z předmětů uvedených v odst.1a), b) dosáhl váženého průměrného prospěchu do 1,5 včetně (výpočet váženého průměrného prospěchu viz §3, odst.3), nebyl ze žádného předmětu hodnocen známkou "dobře" a při obhajobě diplomové (bakalářské) práce i ústní části státní zkoušky byl klasifikován známkou "výborně".

§ 14 SZ v náhradním termínu nebo její opakování

(1)   Student, který se nedostavil k SZ nebo k opakování SZ nebo její části konané v termínu, na který se přihlásil, a jehož neúčast byla omluvena, se může přihlásit na náhradní termín.

(2)   K SZ v náhradním termínu nebo k jejímu opakování se musí student přihlásit písemně na studijním oddělení děkanátu FSv nejpozději 30 dní před termínem těchto zkoušek, které vyhlašuje děkan.

(3)   Studentovi může povolit děkan opakování zkoušky nejdříve po třech měsících ode dne, kdy konal nebo měl konat SZ, jestliže

a) neodevzdal diplomovou (bakalářskou) práci ani v náhradním termínu, nebo

b) se nedostavil v určeném termínu k SZ a svoji neúčast do osmi kalendářních dnů po tomto termínu neomluvil, nebo

c) byl u ústní části SZ klasifikován stupněm "nevyhověl", nebo

d) neobhájil diplomovou (bakalářskou) práci.

(4)   Student, který byl u ústní části SZ klasifikován stupněm "nevyhověl" nebo neobhájil diplomovou (bakalářskou) práci, opakuje jen příslušnou část SZ, tj. pouze ústní část SZ nebo pouze obhajobu diplomové (bakalářské) práce. Obhajobu diplomové (bakalářské) práce může student opakovat pouze v případě, že předloží novou diplomovou (bakalářskou) práci. Další opakování SZ se nepovoluje.

(5)   Pokud student ani v náhradním termínu (§9, odst.5) neodevzdal diplomovou (bakalářskou) práci, nebo se v určeném termínu nedostavil k SZ a neodevzdání diplomové (bakalářské) práce nebo neúčast do osmi kalendářních dnů po určeném termínu neomluvil, je klasifikován stupněm "nevyhověl". Předseda komise může studenta omluvit jen z vážných, zejména zdravotních důvodů.

§ 15 Přechodná ustanovení

(1)   Ustanovení o zakončení první etapy studia část první neplatí pro studenty, kteří byli přijati do prvního ročníku před 1.červencem 1990 a celá tato část je nahražena textem: "Pro úspěšné zakončení první etapy studia musí mít student složeny všechny zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky z předmětů předepsaných učebním plánem první etapy studia nejpozději do 30.září svého pátého roku studia studijního oboru."

(2)   Pro studenty, kteří byli přijati do prvního ročníku před 1.červencem 1990:

a) se v §7, odst.2 vypouští bod b) a bod d),

b) se mění v §7, odst.2 znění bodu c) na "složil všechny zápočty, klasifikované zápočty a vykonal všechny zkoušky z předmětů předepsaných učebním plánem celého studia (1.i 2.etapy studia) nejpozději 30 dní před termínem SZ",

c) se v §13, odst.1a) vypouští "povinně zakončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem",

d) se v §13, odst.1 vypouští bod b),

e) se znění §13, odst.2 počínaje druhou větou mění na: "Studium s vyznamenáním absolvuje student, který za celé studium dosáhl průměrného prospěchu do 1,5 včetně, nebyl ze žádného předmětu hodnocen známkou "dobře" a při obhajobě diplomové práce i ústní části SZ byl klasifikován známkou "výborně"."

(3)   Tyto Předpisy o zakončení první etapy studia a o státní zkoušce byly schváleny AS FSv dne 25.3.1998 a tvoří součást Statutu FSv.

V Praze 25. 3. 1998

Doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc., děkan FSv

III. Předpis o postgraduálním (doktorandském) studiu

§ 1 Obecná ustanovení

(1)   Postgraduální (doktorandské) studium (dále jen PGS) se řídí podle zákonných podkladů uvedených v §2 tohoto předpisu. PGS je tříleté a je organizováno ve studijních oborech s cílem přípravy studentů (doktorandů) k tvůrčí vědecké práci.

(2)   Za průběh a úroveň PGS na fakultě odpovídá proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost, který navrhuje garanty oborů, sleduje fungování organizace studia a počty doktorandů v jednotlivých oborech. Každoročně hodnotí úroveň PGS na fakultě a iniciuje případné změny oborových garantů a návrhy na zřízení nových studijních oborů, případně jejich změny. Tyto návrhy schvaluje Vědecká rada fakulty.

(3)   Děkan fakulty rozhoduje o záležitostech PGS jako je přijetí do studia, jmenuje garanty oborů, komise pro rigorózní zkoušky a pro obhajoby doktorských dizertačních prací a po úspěšné obhajobě přiznává doktorandovi akademicko-vědecký titul "doktor" (ve zkratce "Dr."). Vědeckou radu fakulty informuje o přiznaném titulu "Dr.".

(4)   Rektor svým podpisem stvrzuje vydání diplomu o absolvování PGS.

(5)   Za průběh studia v jednotlivých oborech odpovídají oboroví garanti. Oboroví garanti navrhují studijní plány oborů, sestavují přijímací komise, podávají návrhy na komise pro rigorózní zkoušky a pro obhajoby dizertačních prací a mohou předkládat proděkanovi pro vědecko-výzkumnou činnost návrhy na povolení výjimek.

(6)   Garanty studijních oborů jmenuje děkan z profesorů nebo docentů fakulty po schválení ve Vědecké radě fakulty.

(7)   Na personálním, organizačním a finančním zabezpečení PGS na FSv se mohou podílet i jiné instituce včetně zahraničních. Jejich spoluúčast musí však být vždy vázána příslušnou dvoustrannou smlouvou na úrovni statutárních zástupců.

(8)   PGS obsahuje přednáškové kurzy zakončené zkouškami včetně zkoušky z angličtiny. PGS se ukončuje rigorózní zkouškou podle § 11 a obhajobou dizertační práce podle § 12 tohoto předpisu. Pokud doktorand nepředloží a neobhájí dizertační práci před skončením tříletého období, případně prodlouženého o délku povoleného přerušení studia, jeho PGS se ukončí. I v tomto případě má však doktorand možnost skládat rigorózní zkoušku a obhajovat dizertační práci za podmínek a v termínech stanovených v § 11, odst. 1 a § 12, odst. 2.

§ 2 Zákonné podklady

(1)   Základním podkladem pro konání PGS je zákon č. 172/1990 Sb. o vysokých školách a Pokyn MŠMT ČR č. 19 736/91-302 ze dne 4. 7. 1991.

(2)   Pro poskytování stipendií a mimořádných stipendií doktoranda platí vyhláška MŠMT ČR č. 67/1991 ze dne 24. 1. 1991 novelizovaná vyhláškou MŠMT ČR 110/1995 ze dne 2. 6. 1995.

(3)   Hmotné a finanční zabezpečení doktorandů - cizinců a vládních stipendistů, určuje vyhláška č. 400 MŠMT ČR z r. 1991, novelizovaná vyhláškou MŠMT č. 275 z r. 1995.

(4)   Akreditace oborů PGS se řídí požadavky Akreditační komise vlády ČR, vydanými jako příloha z 9. zasedání vlády 4.-6. 5. 1993.

§ 3 Obory studia

(1)   Na Fakultě stavební ČVUT se uskutečňuje PGS v těchto oborech:

{} 36319 Pozemní stavby

{} 36349 Konstrukce a dopravní stavby

{} 36359 Vodní hospodářství a vodní stavby

{} 36369 Geodézie a kartografie

{} 36379 Ekonomika a řízení ve stavebnictví

{} 36409 Systémové inženýrství ve stavebnictví a investiční výstavbě

{} 16069 Aplikovaná a krajinná ekologie.

§ 4 Formy PGS

(1)   PGS má formu interní nebo externí.

(2)   Během studia může doktorand přestoupit z jedné formy PGS do druhé. Přestup povoluje proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost na žádost doktoranda. K žádosti se vyjadřuje školitel i garant oboru.

(3)   Doktorand interní formy PGS absolvuje výuku, skládá ve zkouškovém období předepsané zkoušky a podílí se na vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti katedry. Výše pedagogického úvazku doktoranda nepřesáhne týdně 4 výukové hodiny.

(4)   Externí forma PGS je na oboru možná pouze rozhodnutím děkana fakulty. Externí formu studia na oboru povoluje doktorandovi děkan fakulty v rámci přijímacího řízení. Externí doktorand není povinen navštěvovat přednášky. Průběh studia prokazuje při povinných konzultacích, jejichž počet určí vyučující.

§ 5 Přijímací řízení

(1)   K doktorandskému studiu lze přijmout absolventa vysokoškolského studia, který úspěšně splnil podmínky přijímacího řízení

(2)   Uchazeč o postgraduální (doktorandské) studium se přihlašuje na téma doktorské dizertační práce. Témata vypisují školitelé (\S 6, odst. 3) schválení Vědeckou radou FSv.

(3)   Komisi pro přijímání na studijní obor PGS jmenuje garant oboru. Komise je nejméně tříčlenná a je složena z profesorů a docentů fakulty.

(4)   O přijetí k postgraduálnímu studiu rozhoduje na návrh přijímací komise děkan fakulty. O rozhodnutí je uchazeč informován písemně do 14 dnů.

(5)   Poplatek za přijímací zkoušku uhradí uchazeč při podání přihlášky ke studiu. Výši poplatku stanoví děkan.

§ 6 Učitelé PGS a školitelé

(1)   Učitelem PGS může být profesor, docent nebo se souhlasem děkana fakulty i odborný asistent ČVUT nebo vědecký pracovník jiného, zejména vědeckého pracoviště.

(2)   Pedagogická činnost v PGS je součástí pedagogických povinností učitele ČVUT.

(3)   Školitelem může být pracovník fakulty s vědeckou hodností nebo s akademicko-vědeckým titulem "doktor", který byl schválen Vědeckou radou FSv. Školitelem se pracovník fakulty stává přijetím doktoranda na jím vypsané téma (viz § 5, odst. 2).

(4)   Změnu školitele může povolit na žádost doktoranda a po vyjádření garanta oboru proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost.

(5)   Školitel sestavuje v rámci studijního plánu oboru studijní plán doktoranda, sleduje jeho studijní výsledky, vede studenta při přípravě a zpracování dizertační práce a napomáhá mu v publikační činnosti. Za každý semestr vypracovává hodnocení studijní činnosti doktoranda. Podle potřeby informuje o průběhu studia garanta oboru.

(6)   Garant oboru může na doporučení školitele určit doktorandovi konzultanta, který pomáhá doktorandovi při studiu ve vymezených oblastech odborného zaměření. Konzultant musí splňovat podmínky uvedené v odst. 1.

§ 7 Studijní plány

(1)   Studijní plán pro příslušný obor PGS vypracovává garant oboru a předkládá jej prostřednictvím proděkana pro vědecko-výzkumnou činnost děkanovi fakulty. Studijní plán oboru schvaluje Vědecká rada fakulty.

(2)   Studijní plán doktoranda sestavuje školitel.

(3)   Při sestavování studijního plánu doktoranda se klade důraz na přípravu a vypracování dizertační práce.

(4)   V interní formě PGS se výuka předmětů v 1. a 2. semestru koná v rozsahu 12 hodin týdně. Tyto předměty převážně prohlubují teoretický základ oboru. Předměty ve 3. a 4. semestru v rozsahu 8 hodin týdně jsou orientovány oborově. Studium všech předmětů je zakončeno zkouškou.

(5)   Doktorand má v prvních dvou letech studia ve studijním plánu předepsány předměty povinné a některé předměty volitelné.

(6)   Odborné předměty je možno studovat po zapsání předmětu PGS i na jiné fakultě ČVUT nebo na jiné vysoké škole.

(7)   Výuka jazyků se nepočítá do rozsahu výuky uvedeného v odst. 4.

§ 8 Zápis do studia

(1)   Doktorand si zapisuje předměty PGS schválené školitelem vždy na jeden semestr, přičemž se zároveň sleduje splnění zkoušek za semestr předcházející.

§ 9 Zkoušky z předmětů

(1)   Zkoušku lze konat v jednom řádném a v jednom opravném termínu.

(2)   Výsledek zkoušky se hodnotí známkou "výborně", "velmi dobře", "dobře" nebo "nevyhověl".

(3)   Povinností doktoranda je skládat zkoušky ve zkouškovém období. Zkoušky v jiném období je výjimečně možno skládat po dohodě se zkoušejícím a školitelem.

(4)   Pokud doktorand nesloží všechny zkoušky do termínu zápisu do dalšího semestru, může se zapsat pouze podmínečně. Školitel, po zvážení důvodů a po dohodě se zkoušejícím, určí nejzazší termín složení chybějící zkoušky.

§ 10 Přerušení studia

(1)   Odůvodněná žádost o přerušení studia doktoranda musí být opatřena stanoviskem školitele a garanta oboru. Vyřizuje ji proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost.

(2)   Maximální souvislá délka přerušení studia je 1 rok (2 semestry). Po dobu PGS je možno studium přerušit celkově nejvýše na 2 roky. Pouze v případě mateřské dovolené nebo studia v zahraničí je možné delší celkové přerušení s tím, že doktorand musí vždy po roce žádost o přerušení obnovit.

(3)   Neplní-li doktorand své studijní povinnosti, požádá školitel proděkana pro vědecko-výzkumnou činnost o jeho vyloučení z doktorandského studia. O vyloučení rozhoduje děkan.

§ 11 Rigorózní zkouška

(1)   Rigorózní zkoušku koná doktorand z širšího vědního základu oboru, popř. z jeho jednotlivých částí nebo i z částí příbuzných oborů podle zaměření doktorské dizertační práce. Rozsah rigorózní zkoušky vymezuje školitel po schválení garantem oboru před začátkem 3. ročníku studia.

Podmínkou konání rigorózní zkoušky je splnění všech povinností stanovených studijním plánem doktoranda.

Při rigorózní zkoušce se ověřuje především kvalita znalostí doktoranda, jeho způsobilost osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem je využívat.

Rigorózní zkouška musí být složena vždy dříve, než bude obhajována dizertační práce. Nesmí se konat s obhajobou tentýž den. Musí být složena do 12 měsíců od ukončení tříletého studia, případně prodlouženého o povolená přerušení.

(2)   Doktorand předkládá písemnou žádost o možnost konání rigorózní zkoušky proděkanovi pro vědecko-výzkumnou činnost po úspěšném absolvování zkoušek z předmětů určených jeho studijním plánem. Na žádosti musí být uvedeno stanovisko školitele.

(3)   Součástí rigorózní zkoušky je rozprava k tématu dizertační práce. Doktorand připraví ke zkoušce písemnou zprávu v přiměřeném rozsahu (cca 20 stran textu), která obsahuje přehled stavu dané problematiky v ČR a ve světě, výsledků prací na školícím pracovišti a výsledků své vlastní práce zaměřené na zpracování dizertace. Zpráva se předkládá spolu s pozvánkou na rigorózní zkoušku tak, aby se s ní mohli seznámit všichni členové zkušební komise.

(4)   Zkušební komise pro rigorózní zkoušku je nejméně pětičlenná. Jejím předsedou je garant oboru, členy jsou profesoři, docenti a význační odborníci s vědeckou hodností nebo akademicko-vědeckým titulem "doktor". Složení komise navrhuje garant oboru po dohodě se školitelem. Komisi jmenuje děkan.

(5)   Rigorózní zkouška je veřejná. Termín jejího konání musí být zveřejněn nejméně 2 týdny předem. Hodnocení výsledku zkoušky je neveřejné. Komise rozhoduje tajným hlasováním. Celkové hodnocení je "prospěl" nebo "neprospěl". K hodnocení "prospěl" je zapotřebí nadpoloviční většina kladných hlasů z počtu přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Při jednání komise musí být přítomen předseda a nejméně tři členové.

(6)   O zkoušce, jejím průběhu a výsledku hlasování je pořízen zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové zkušební komise. O úspěšně absolvované rigorózní zkoušce vystaví proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost potvrzení.

(7)   Rigorózní zkoušku lze opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve 3 měsíce po neúspěšné zkoušce.

(8)   V případě neúspěšně opakované rigorózní zkoušky se může doktorand odvolat do 15 dnů prostřednictvím proděkana pro vědecko-výzkumnou činnost k děkanovi fakulty, který rozhodne s konečnou platností.

(9)   Doktorand externí formy PGS uhradí fakultě výlohy spojené s rigorózní zkouškou před jejím konáním.

(10)   Výši poplatku za rigorózní zkoušku stanoví děkan.

§ 12 Dizertační práce

(1)   Téma dizertační práce se stanoví podle § 5, odst. 2. Změnu tématu může schválit proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost.

(2)   Doktorand je povinnen obhájit dizertační práci nejpozději do tří let po ukončení PGS, avšak ne později než pět let po složení rigorózní zkoušky.

(3)   Dizertační práce má být výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu a musí obsahovat původní výsledky. Dizertační prací má doktorand prokázat hluboké teoretické znalosti a schopnost samostatné vědecké práce.

(4)   Komise pro obhajobu dizertační práce se skládá z předsedy a nejméně čtyř dalších členů. Předsedou komise je garant oboru s výjimkou případu, kdy garant je zároveň školitelem doktoranda. Členy komise jsou profesoři, docenti a význační odborníci s vědeckou hodností nebo s akademicko-vědeckým titulem "doktor". Členem komise nesmí být školitel doktoranda. Komisi jmenuje děkan fakulty na návrh garanta oboru.

(5)   Dizertační práci posuzují minimálně dva oponenti, které jmenuje na návrh školitele garant oboru. Nejméně jeden z oponentů musí být z jiného pracoviště. Oponent může být členem komise.

(6)   Obhajoba je veřejná. O výsledku obhajoby rozhoduje komise tajným hlasováním a její rozhodnutí je konečné. Dizertace je obhájena, jestliže kladně hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Po dobu obhajoby musí být přítomen předseda, alespoň tři členové komise a alespoň jeden oponent. Účast školitele je žádoucí.

(7)   Při neúspěšné obhajobě dizertační práce stanoví komise podmínky, za kterých bude obhajoba opakována. Termín může být stanoven na dobu nejdříve 6 měsíců po neúspěšné obhajobě.

(8)   Obhajobu lze opakovat nejvýše jedenkrát.

(9)   Doktorand externí formy PGS uhradí fakultě výlohy spojené s obhajobou dizertační práce před jejím konáním.

(10)   Výši poplatku za obhajobu dizertační práce stanoví děkan.

§ 13 Ekonomické zabezpečení studentů PGS

(1)   Doktorandovi interní formy PGS je poskytováno stipendium ve smyslu platných předpisů podle finančních možností fakulty a jeho studijních výsledků. Výše stipendia se stanovuje individuálně na dobu jednoho semestru. Stipendium se vyplácí po dobu dvanácti měsíců v roce, v celkové délce nejvýše tři roky. Po dobu přerušení studia se stipendium nevyplácí.

(2)   Doktorand interní formy PGS může souběžně bez krácení stipendia působit na příslušném pracovišti FSv nejvýše na poloviční pracovní úvazek.

§ 14 Zanechání studia, vyloučení ze studia

(1)   Doktorand může zanechat studia na vlastní žádost, kterou podá písemně proděkanovi pro vědecko-výzkumnou činnost.

(2)   Děkan fakulty může vyloučit doktoranda ze studia, pokud doktorand neplní své povinnosti ve smyslu tohoto Předpisu nebo za jiných zvláštních okolností stanovených zákony ČR.

§ 15 Ukončení studia

(1)   PGS se ukončuje:

a) obhajobou dizertační práce,

b) zanecháním studia,

c) vyloučením ze studia,

d) po uplynutí tříleté doby studia případně prodloužené o dobu přerušení studia podle § 10.

(2)   Proti rozhodnutí děkana o ukončení PGS se doktorand může odvolat do 30 dnů k rektorovi.

§ 16 Závěrečná a přechodná ustanovení

(1)   Tento Předpis o postgraduálním (doktorandském) studiu byl schválen AS FSv dne 25. 3. 1998 a tvoří součást Statutu FSv.

 

V Praze 25. 3. 1998

doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc., děkan FSv