47. konference EUROCONSTRUCT

47.konference organizace EUROCONSTRUCT se konala poprvé v historii v Praze ve dnech 11.- 12.června 1999 v novém hotelu Prague Marriott. Zorganizoval ji ÚRS Praha, a.s. - inženýrská a poradenská organizace a WIFO Vídeň - Rakouský ústav ekonomického výzkumu.

Organizátoři konference: (zleva) pí. Margarete Czerny (WIFO), Ing. František Glazar (ÚRS) a Ing. Zdeněk Kadlec, CSc. (ÚRS)

V úvodu konference pozdravili účastníky a přednesli zprávy m.j. za vládu ČR p.Jan Mládek a zástupci Evropské unie p.Philippe Jean a p. Georg Busch.

Dopolední program prvního dne konference byl věnován vývoji evropského stavebnictví do roku 2000 z celosvětového pohledu, z pohledu základních segmentů tohoto trhu (bytová, nebytová a inženýrská výstavba) i z pohledu jednotlivých 19 členských zemí, včetně specifik středovýchodních evropských stavebních trhů.

Odpolední program prvního dne byl již zaměřen na očekávané změny ve stavebnictví spojené se vstupem prvních zemí východní Evropy do EU, jednak z pozice EU, jednak z pohledu českého stavebnictví a jednak ze zkušeností posledních zemí EU. Na tuto část navazovala panelová diskuse následující dopoledne.

Druhý den konference byl věnován panelové diskusi, zaměřené na změny ve stavebnictví zemí střední a východní Evropy v souvislosti s jejich očekávaným vstupem do EU. Zúčastnili se jí zástupci stavebních firem ze zemí, které naposled vstupovaly do EU (Rakousko, Finsko, Švédsko) a představitelé stavebních firem zemí SVE, které se na vstup do EU připravují. Byli zde pochopitelně i stálí zástupci všech ostatních členských zemí EUROCONSTRUCTu a zástupce EU. Předmětem této diskuse byly zkušenosti z přípravy a průběhu změn ve stavebnictví zemí, které naposled vstoupily do EU a jejich možné využití v rámci otevřené diskuse pro koncepci příprav vstupu zemí středovýchodní Evropy.

Na konferenci se přihlásilo celkem 178 účastníků, z toho 53 z České republiky a dále nejvíce z Německa (20 delegátů, např. z významných firem Philipp Holzmann AG, Hochtief AG atd.) a Francie (19 účastníků). Ze stavební fakulty ČVUT se zúčastnili konference Doc.Ing.Petr Anton, CSc. a Doc.Ing. Jiří Novák, CSc. z katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví.

Doc. Ing. Petr Anton, CSc. (vlevo) a Ing. František Glazar (ÚRS)

Zástupcem stavebnictví České republiky v EUROCONSTRUCTu je od roku 1997 ÚRS Praha, a.s..

Námětem konference byly:

Perspektivy investování a stavebnictví v integrované Evropě pro rok 2000

EUROCONSTRUCT, reprezentovaný 19 vysoce uznávanými institucemi z celé Evropy, zde předložil svou prognózu a analýzu vývojových trendů ve stavebnictví:

Celkový objem stavební produkce dosáhl v 19 zemích EUROCONSTRUCTu 780 miliard EURO v roce 1998; z této částky bylo pouze 30 miliard (tj.4%) dosaženo v zemích střední a východní Evropy - členů EUROCONSTRUCTu.
Po několik let roste západoevropské stavebnictví velmi pomalu a profituje z lepšícího se ekonomického vývoje v letech 1999/2000. Růst objemu stavební produkce je očekáván v patnácti západoevropských zemích ve výši 2,4% v roce 1999 a 2,1% v roce 2000 oproti 0,8% v roce 1998.
Od poloviny devadesátých let čtyři země střední a východní Evropy (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovenská republika) stále vykazovaly vyšší růst než západní Evropa. Ale krize v České republice a na Slovensku v letech 1998/99 přerušila tento trend ve stavebnictví střední a východní Evropy a významnější růst v období do roku 2000 není očekáván - ne tedy dříve, než bude ekonomika České republiky a Slovenska opět stabilizována. Pro rok 1999 se předpokládá růst ve střední a východní Evropě ve výši 3,4% - tj. nejnižší úroveň od roku 1994. Předpoklad pro rok 2000 je více optimistický - prognózy hovoří a růstu ve výši 6,5%.
V letech 1998/99 došlo poprvé od začátku 90.let k poklesu objemu stavební produkce v České republice. V roce 2000 očekáváme zotavení stavebnictví v České republice a na Slovensku, a je předpokládán silnější růst. V Polsku a Maďarsku se stavebnictví vyvíjí relativně dobře a významně přispívá k celkovému ekonomickému rozvoji.
Značně vyšší míra růstu ve stavebnictví je nezbytná pro nastartování ekonomického růstu ve středovýchodní Evropě. Stavebnictví bylo vždy považováno v Evropě za hlavní hnací motor ekonomiky. Silnější stimuly a zlepšení celkového prostředí, zejména systému financování, jsou nezbytným předpokladem pro rychlejší přibližování zemí usilujících o vstup do EU evropské úrovni.
Stavebnictví v západní Evropě se rozvíjelo rozdílně v jednotlivých zemích. Irsko je na špici v růstu stavebnictví a dosahuje v průměru více než 10%růstu; na předních příčkách je Španělsko s 5,5% a Finsko s 5% v letech 1999/2000. Nadprůměrný růst objemu stavební výroby je také předpovídán ve Švédsku, Belgii a Francii. Pouze průměrný růst je očekáván v Portugalsku, Velké Británii, Itálii a Holandsku. Ve Švýcarsku, kde zotavení probíhá obzvláště pomalu, rovněž tak v Rakousku a Německu, se stavebnictví rozvíjí relativně pomalu. Znatelný pokles v poptávce ve stavebnictví je zřejmý v Dánsku a Norsku.

V letech 1999/2000 bude poptávka po stavebních pracích ovlivňována těmito faktory:
V západní Evropě:

Zaprvé jsou plněna "Maastrichtská kritéria", a proto rozpočtová politika pro léta 1999/2000 nabízí více prostředků pro investování. Proces vyrovnávání státního rozpočtu ale postupuje pomalu a konsolidace veřejných rozpočtů bude pokračovat i v budoucnosti.
Zadruhé, úroková míra dosáhla historického minima; tím je stimulováno soukromé investování do stavebnictví.
Zatřetí, utlumení stavebních aktivit během posledních několika let - zejména v oblasti infrastruktury - vytvořilo nahromadění požadavků na inženýrskou výstavbu. Nicméně vlády jsou opatrné při zvyšování výdajů do této oblasti vzhledem k pokračujícím rozpočtovým restrikcím.
Konečně navzdory nízkým úrokovým mírám firmy zadržují investování do nové výstavby, dokud se všeobecné zlepšování ekonomické situace nestane zřejmější.
Po ukončení války na Balkáně se zcela nepochybně objeví velká příležitost pro evropské stavebnictví při obnově zničených oblastí.

Ve středovýchodní Evropě:

Ve středovýchodní Evropě je očekáváno zvýšení stavební aktivity v okamžiku, kdy současný špatný stav ekonomiky v České republice a Slovenské republice bude překonán.
Značné rozdíly jsou zřejmé ve vývoji soukromého sektoru (nestátní investice). Vyššího růstu je dosahováno v nebytové výstavbě - především obchod, kanceláře, průmyslová výstavba - a v investicích do infrastruktury, zejména v Maďarsku a Polsku. Krize v ekonomice České republiky a Slovenské republiky vede k jasnému poklesu výdajů do infrastruktury a zadržování zahraničních investic.

Hlavními faktory působícími v západoevropském stavebnictví je poptávka po rekonstrukcích, stejně tak jako obrat v inženýrské výstavbě, který se zvyšuje od momentu oživení veřejných výdajů. Nebytová výstavba částečně profituje z příznivé ekonomické situace a nízkých úroků. Následně je, po značně špatné situaci ve výstavbě nových bytů, výhled na rok 2000 mnohem příznivější - především proto, že pokles v bytové výstavbě v Německu se zdá být u konce.

V zemích střední a východní Evropy poptávka v oblasti nebytové výstavby roste, zejména ve sféře obchodu, průmyslu a v sektoru služeb, rovněž tak v oblasti infrastruktury, kde dochází k rozšiřování silniční a dálniční sítě, železnice a propojení s celoevropskou dopravní sítí, rozvoji investic do telekomunikací a zkvalitnění v energetice a zásobování vodou. Končící devadesátá léta mohla být obdobím silnějšího růstu v bytové výstavbě, ale bohužel k tomu nedošlo. Tento pokles se zdá být překonán. V roce 2000 počet dokončených bytů dosáhne ve středovýchodních zemích přibližně 2 1/2 bytu na 1000 obyvatel, zatímco tento ukazatel v západní Evropě tvoří 5 1/2 bytu na 1000 obyvatel. Koncept dlouhodobého financování a opatření směřující k podpoře bytové výstavby budou nezbytná pro zvýšení stavební aktivity v bytové výstavbě. Rekonstrukce jsou nejslabším článkem ve stavebnictví středovýchodních zemí, zejména z důvodu nízké kupní síly.

V budoucnosti bude rozšíření Evropské unie o země střední a východní Evropy příležitostí nejen pro budoucí členy, ale také pro západní Evropu. Západoevropská úroveň může být dosažena rychleji vzhledem ke zvýšení stavebních investic a rozvoji stavebnictví díky velkému multiplikačnímu efektu stavebních investic na celkový růst ekonomiky.

Na stavebním trhu středovýchodní Evropy se skrývají obrovské možnosti jak v oblasti infrastruktury a nebytové výstavby, tak i při výstavbě nových bytů. Tyto možnosti budou existovat i po několik příštích let. Vyšší angažovanost západoevropských firem ve střední a východní Evropě, spolu se schopností dlouhodobého financování a oživení spolupráce Západu s Východem, nezvýší pouze vyhlídky pro západoevropské investory, ale také urychlí proces přibližování k Evropské unii ve východní Evropě.

15 členských organizací:

Rakousko - WIFO - Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung
Belgie - DULBEA - Départment d'Economic Appliqué de l'Université de Bruxelles
Dánsko - CIFS - The Copenhagen Institute for Future Studies
Německo - ifo Institut - ifo Institut für Wirtschaftsforschung
Finsko - VTT - Technical Research Center of Finland
Francie - BIPE - BIPE Conseil
Irsko - DKM - Economic Consultants
Itálie - CRESME - Centro Richerche Economiche e Soziologiche del Mercato nell'Edilizia
Nizozemsko - EIB - Economish Instituut voor de Bouwnijverheid
Norsko - PROGNOS CENTRET - Prognoscentret AS
Portugalsko - ITIC - Instituto Tecnologica das Industrias de Construcao
Švédsko - IHR - Institute for Housing Research
Švýcarsko - SGZZ - St.Galler Zentrum für Zukunftsforschung
Španělsko - ITEC - Instituto de Tecnologia de la Construcció de Catalunya
Velká Británie - CFR Ltd - Construction Forecasting and Research Ltd

Přičleněné organizace ze střední a východní Evropy:

Česká republika - ÚRS Praha - inženýrská a poradenská organizace
Maďarsko - BAUDATA - Contruction Data - Project Information and Consulting Office
Polsko - HRI - Housing Research Institute
Slovenská republika - UEOS Komersia - Ústav ekonomiky a organizace staveb

Jiří Novák - ČVUT, Stavební fakulta
Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví

Příspěvek vznikl jako součást výzkumného záměru Management udržitelného rozvoje životního cyklu staveb, stavebních podniků a území (J 04/98: 210000006).