Inženýrství životního prostředí (česky) - předměty programu

(není uvedeno)

zkouška

Principy kvantové mechaniky. Vlnový a částicový dualismus, vlnová funkce a její interpretace. Schrodingerova rovnice. Stavba atomu. Excitované stavy. Indukované a spontánní přechody elektronů. Pravděpodobnosti přechodů. Spektrální čáry. Rentgenovské záření, struktura a složení látek. Princip laseru (inverzní populace elektronů, typy laserů-polovodičové, kapalné, plynové). Spektroskopické techniky (spektrometry, ramanovská spektroskopie) a příprava vzorků. Fyzikální základy mikroskopie (optická, skenovací, AFM). Povrchové síly (kapaliny, pevné látky). Měření úhlů smáčení a povrchové energie/napětí na atomárně hladkých/hrubých površích.

(není uvedeno)

zkouška

Obecné zásady metrologie, veličiny a jednotky, normování a atestace pro jednotlivé úlohy. Základy teorie nejistot. Zpracovávání naměřených dat. Principy experimentů, sestavování aparatury, sledování měřené veličiny. Přímé měření hmotnosti, délek, času a dalších veličin. Měření nepřímými metodami. Základy praktické elektrotechniky. Měření neelektrických veličin elektrickými metodami, typy snímačů (převodníků). Experiment a měřicí systém řízený počítačem, sestava čidlo, měřicí přístroj, AD převodník, počítač. Měření součinitele tepelné vodivosti a dalších termických parametrů stavebních materiálů.

(není uvedeno)

zkouška

Technické a fyzikální principy obnovitelných zdrojů energie, energetická návratnost, vliv na životní prostředí, současné trendy. Využití sluneční energie: (a) termické (princip, účinnost – teoretický výpočet i praktické experimentální určení), (b) fotovoltaická přeměna (fotovoltaický článek, p-n přechod). Využití větru: hlavní typy větrných turbín, účinnost. Využití biomasy: možnosti spalování, výroba bioplynu, ušlechtilá tekutá biopaliva. Jaderná energetika: štěpení, fúze. Recyklace vyhořelého jaderného paliva.

(není uvedeno)

zkouška

Klasifikace polymerů (přírodní, syntetické). Struktura polymerů (amorfní, krystalické, vlákna, elastomery). Výchozí suroviny pro přípravu polymerních materiálů. Termodynamické a kinetické aspekty mechanizmu polymerizace. Chemické vazby v polymerních řetězcích. Fyzikálně-chemické vlastnosti polymerů (mechanické, tepelné). Princip elektrozvlákňování a NANOSPIDER. Nanovlákna versus makrosvět-rozdíly ve vlastnostech. Modifikace polymerních nanovláken (plazmatické technologie, heterogenní nukleace, bakteriocidita). Vlastnosti tenkých vrstev z polymerních nanovláken (smáčivost, hydrofobicita). Aplikace polymerních nanovláken v životním prostředí (mikrofiltrace, vodoodpudivost, bakteriocidita).

(není uvedeno)

zkouška

Doktorandi získají základní didaktické postupy při stanovování výuky a vlastních vedení seminářů, cvičení s ohledem na výuku na vysoké škole technického směru. Studentům doktorského studijního programu kurz přispěje ke získání znalostí a dovedností rozvíjející jejich didaktické a odborné dovednosti směrem k aktivnějším metodám jejich výukové praxe (oproti tradičnímu modelu přednášky / diskuse). Mezioborové prostředí kurzu vede studenty k tomu, aby nazírali na odborné i pedagogické problémy z různých úhlů pohledu od odborných, přes didaktické až po psychologické a morální aspekty učitelské profese. Pozornost je věnována pedagogicko-psychologickým metodám poznávání a hodnocení osobnosti studujícího, psychologii učení, duševní hygieně, psychologickému rozboru myšlení a motivace k učení a osobnostním rozvoji. Studenti se naučí zásady formativního hodnocení a poskytování zpětné vazby. Seznámí se s metodami předcházení a zvládání konfliktních situací ve skupině a v komunikaci. Samotnou částí kurzu je oblast pedagogické komunikace, práce s vědeckými informacemi a publikování. Pozornost je kladena i na oblast nejčastějších didaktických chyb při výuce u začínajících VŠ pedagogů a možnosti, jak se jich vyvarovat.

(není uvedeno)

zkouška

*V programech SME a FMI lze předmět zařadit do ISP pouze jako volitelný.* Cílem je seznámit studenty bez nutných specifických předchozích znalostí marketingu s touto problematikou s ohledem na využití v praxi, např. na pozicích zakladatelů start-upů, středních a vyšších manažerů nebo majitelů stavebních firem. Kurz proběhne jako praktická výuka zejména tam, kde doktorandi již mají svá vlastní zadání nebo stávající pracovní zařazení.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět energetický management budov se zabývá oblastmi energetického managementu, energetického hospodářství a energetické účinnosti. V úvodu jsou představeny problematika udržitelného rozvoje v souvislosti s využíváním – produkcí i spotřebou – energie a legislativa v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a udržitelného rozvoje budov. Předmět se dále zabývá energetickou účinností v návaznosti na dokumenty hodnotící energetickou náročnost budov (energetický audit, energetický posudek a PENB – průkaz energetické náročnosti budov) a v návaznosti na certifikaci budov. Předmět se zároveň zabývá efektivitou investic, návratností investic, vícekriteriálním hodnocením, metodami LCA (Live Cycle Assessment) a LCC (Life Cycle Cost) z hlediska návrhu energeticky úsporného řešení budovy. V rámci předmětu jsou diskutována aktuální témata z oblasti energetické účinnosti a ochrany klimatu, kam spadají například Energetická společenství nebo Energeticky plusové čtvrti. Přestaveny jsou také vybrané národní a mezinárodní projekty zabývající se tematikou energetické účinnosti.

(není uvedeno)

zkouška

Cílem předmětu je vybavit studenty informacemi o možných zdrojích podpory realizace výzkumných, investičních či vzdělávacích projektů z veřejných prostředků. Dále se student seznámí s obecným manuálem pro sestavení takovýchto projektů (metodologie Studie proveditelnosti projektu - posouzení efektivnosti a životaschopnosti projektu). Pro osvojení získaných informací studenti dále pracují na konkrétním vlastním projektu z oblasti jejich výzkumné či odborné činnosti. Součástí zpracovaných projektů je také finanční a riziková analýza projektu.

zimní, letní

zkouška

• Co je disertace, její struktura a náležitosti, • Věda, základní a aplikovaný výzkum, etika vědecké práce • Znalosti a spirála znalostí SECI ve vědecké práci • Teorie, metodologie, metodika, metoda a nástroj, metody empirické a logické • Indukce, dedukce, Kolbův experimentální cyklus • Výzkumné otázky a hypotézy • Kvantitativní a kvalitativní výzkum, metodologická triangulace • Modelování a kategorizace, modelová zkreslení, ověření modelu • Reliabilita a validita výzkumu Po úspěšném absolvování budou studenti schopni efektivně vyhledávat relevantní informace v elektronických informačních zdrojích, formulovat výzkumné otázky a k nim příslušné hypotézy. Budou schopni zvolit adekvátní metody vědeckého zkoumání a uplatnit systémovost při řešení vědeckých problémů s respektováním principů udržitelnosti. V důsledku aplikace pokročilých metod vědecké práce, multidisciplinární a mezinárodní kooperace a nových trendů v informatice a statistice budou schopni formulovat relevantní a validní závěry své disertace.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět rozvíjí otázku individuality charakteru krajiny jakožto důležitého pojmu pojetí kvality krajiny dle Evropské úmluvy o krajině. Pojem individuálních kvalit krajiny se promítá následně do nástrojů územního a krajinného plánování. Pozornost bude proto věnovaná znakům identity historických kulturních krajin jakožto otisků kulturněhistorických a ekonomických podmínek vývojových etap, analýze historických mapových děl a jejich interpretaci z hlediska hypotetického vizuálního projevu krajinné struktury, analýze historických ikonografických podkladů a identifikaci charakteristických typologických znaků. Výsledný pohled je zaměřen na podobu současné krajiny - identifikaci atributů jednotlivých historických etap proměn krajinného obrazu české krajiny, což směřuje k hledání znaků identity současné kulturní krajiny a jejích jednotlivých typů. Studenti budou analyzovat konkrétní krajiny z hlediska přítomnosti znaků individuality charakteru v jejich vývoji a v současnosti a budou analyzovat shromážděné výsledky, interpretovat jejich význam a navrhovat jejich využití v nástrojích územního a krajinného plánování.

(není uvedeno)

zkouška

Východiska a cíle plánovacích procesů v urbánním prostředí a v krajině. Definice a teoretické zdůvodnění sledovaných jevů, popisujících kvalitu krajiny v souladu s cíli územního plánování a jejich implementace do ÚAP obcí a krajů. Interakce sídla a krajiny, tvorba rozhraní mezi zastavěným územím a krajinou, prostupnost, přechodová území a návrh jejich využití v rámci územně plánovacích dokumentací a podkladů. Tvorba koncepcí a plánovacích zásad v krajině a kompatibilita různých nástrojů krajinného plánování – hledání styčných bodů, společných východisek a průsečíků cílů rozvoje. Zvláštní pozornost bude věnovaná možnostem využití výsledků optimalizace vodního režimu krajiny s ohledem na retenci, odtokové poměry, protierozní a protipovodňová opatření v územním plánování a v managementu území a stejně tak požadavků na změny v území s cílem adaptace na změnu klimatu a krajní jevy (sucho a lokální přívalové srážky).

(není uvedeno)

zkouška

Předmět rozvíjí poznání významných vlastností urbanistických struktur, projevujících se v kvalitě městského prostředí a v předpokladech udržitelného rozvoje měst. Jedná se o městskost, vyvolanou uspořádáním a formou zástavby a zároveň městskost, vyvolanou životem obyvatel, resp. oživením společenskými funkcemi. Důležitým okruhem problematiky jsou proto veřejná prostranství jejich urbanistická kvalita a typologické tradice, chápané uživateli a poskytující možnosti osvojení prostoru a identifikace s prostorem. Pozornost bude věnovaná rovněž aspektům udržitelnosti rozvoje měst, které souvisejí jak s ekologickými, tak s urbanistickými požadavky - o úsporné a šetrné zacházení s územím a minimalizaci vzniku zátěží vlivem rozvojových tendencí, Významným tématem krajinářské problematikou města jsou otázky řešení zelené infrastruktury města a zejména urbánních prostorů jako součástí systémů sídlení zeleně a jejich funkcí v městské krajině. Studenti budou provádět analýzu konkrétních městských území, identifikaci kvalitativních znaků městského prostředí a interpretaci jejich významu pro udržitelnost rozvoje městské struktury a pro kvalitu městského prostředí.

(není uvedeno)

zkouška

V předmětu se studenti seznámí s metodami z oblastí systémového inženýrství, informačních systémů, procesního modelování včetně metod pro optimalizací procesů, databázových systémů a datových formátů, případně dalších oblastí inženýrské informatiky. Dále se studenti seznámí se současnými aplikacemi metod inženýrské informatiky ve stavebnictví a aktuálním stavem výzkumu těchto metod za účelem uplatnění ve stavebnictví. Hlubší zaměření předmětu bude vždy na oblast zájmu studentů v návaznosti na téma disertační práce. Cílem předmětu bude definovat aplikace metod z oblasti inženýrské informatiky pro výzkumné cíle disertační práce studenta, případně pro podporu těchto výzkumných cílů definovat požadavky na adaptaci stávajících metod nebo nové metody. Výstupy budou zpracovány formou seminární práce.

(není uvedeno)

zkouška

V předmětu se studenti seznámí se základními pojmy pravděpodobnosti, kombinatoriky a matematické statistiky. Budou představena základní statistická rozdělení a základní typy náhodných procesů. Pozornost bude též věnována problematice testování hypotéz a hodnocení shody teoretického a empirického rozdělení.

zimní, letní

zkouška

In this course, which is taught exclusively in English, attention is paid to the structure of a scientific or technical paper, to grammatical and stylistic aspects and to the creative scientific writing process from manuscript preparation up to its publication (including the selection of an appropriate journal and the manuscript submission and review process). Other topics covered in the course include effective search for and processing of information sources in a network environment, exploitation of library, open-access and other resources and tools, citation rules and publication ethics. Students get acquainted with citation managers, manuals of style, typesetting rules and tools for the preparation of a technical manuscript in LaTeX. Basic information on bibliometric tools and evaluation of scientific output is also provided.

(není uvedeno)

zkouška

Vlny v pružném prostředí, dynamické vlastnosti zemin, metody laboratorního a terénního určování dynamických vlastností zemin, vhodnost jednotlivých veličin pro řešení konkrétních geomechanických úloh, laboratorní měření

(není uvedeno)

zkouška

Kontrolní sledování - monitoring - konstrukcí a prostředí staveb jako prostředek pro ověřování předpokladů návrhů, volby vstupních parametrů výpočtů a zajištění spolehlivosti. Vztah mezi vystrojením měřícími prvky a vypovídací schopností pro charakterizování odezvy prostředí a vývoje chování konstrukce v reálném měřítku. Zajištění dat ke zpětným analýzám a modelování chování prostředí a konstrukcí. Praktická výuka liniových sledování 3D deformací ve vystrojeném vrtu v areálu Fakulty stavební. Příklady instalací a sběru dat pro různé typy snímačů deformací, mechanického napětí i teploty. Popis, provádění a vyhodnocování vybraných terénních zkoušek. Příklady užití terénních zkoušek, vyhodnocení výsledků a aplikací ve výpočtech a modelování. Návrh terénních zkoušek a instrumentací pro vybrané typy konstrukcí a prostředí.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět zaměřen na vyšší požadavky kladené na mechaniku zemin spojené s navrhováním geotechnických konstrukcí, především s ohledem na Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí. Logické schéma postupu návrhu geotechnických konstrukcí – geologický model, geotechnický model, výpočetní model, fáze realizace a kontroly. Postupy odběru vzorků, realizace polních a laboratorních zkušebních metod, zajišťující věrohodné ocenění vlastností zemin. Ocenění návrhových situací ovlivňující mezní stavy porušení a použitelnosti. Význam počáteční napjatosti, změn napjatosti (drah napětí). Analytické výpočetní metody. Numerické výpočetní metody (MKP). Deformace za 1 D, 2D a 3 D podmínek včetně časového efektu (konsolidace zemin). Rozdílnost mezi krátkodobou a dlouhodobou stabilitou, únosností. Progresivní porušování zemin. Různé typy vztahu mezi napětím a deformací pro různé typy zemin a jejich výchozí stav. Rozdílné chování zemin nasycených a nenasycených. V části geoenvironmentálního inženýrství bude pozornost zaměřena na geoenvironmentální průzkum, sanační metody pro odstranění ekologických zátěží, výstavbu na brownfields, využití geotermální energie, přírodní katastrofy (povodně, sesuvy, skalní řícení) Součástí předmětu jsou laboratorní praktika v laboratoři mechaniky zemin.

(není uvedeno)

zkouška

Podrobné seznámení se specifikami a požadavky na zemní konstrukce vodních staveb (sypané přehrady, nízké hráze, protipovodňové hráze, historické rybniční hráze, průplavy), resp. na zemní konstrukce environmentálních staveb (různé typy skládek, odkališť, výsypek. Zemina jako základní stavební materiál, její formy zpracování, zhutnění a formy kontroly. Vhodnost zemin do jednotlivých částí zemních konstrukcí (těsnící prvek, filtr, stabilizační oblast). Ověřování mezního stavu použitelnosti, jak ve vztahu ke splnění základní funkce – nadržení vody, těsnění, tak limitace deformací zemního tělesa s ohledem na její funkčnost, resp. využití povrchu v budoucnu. Ověřování mezního stavu porušení se specifikací na mezní stavy typické pro vodní stavby – stabilita, únosnost, vztlak, povrchová eroze, vnitřní eroze (včetně jejích základních typů). Odlišnosti mezi chováním zemních konstrukcí s trvalejším kontaktem s vodou (princip nasycené zeminy) oproti konstrukcím jejichž funkce nevyžaduje trvalý kontakt s vodou (princip částečně nasycených zemin). Součástí předmětu jsou laboratorní praktika v laboratoři mechaniky zemin.

(není uvedeno)

zkouška

Specifika místních (a zejména městských) komunikací vůči pozemním komunikacím v extravilánu, ovlivňující faktory. Bezpečnost dopravy při návrhu MK. Projekční zásady, zásady výpočtu kapacity komunikací a křižovatek, zařízení pro pěší a cyklistickou dopravu. Doprava v klidu – možnosti, zásady. Zajištění rozhledu na křižovatkách a přechodech pro chodce. Návrh světelného řízení, návrh koordinace. Principy zklidňování dopravy, trendy při návrhu prostoru MK

(není uvedeno)

zkouška

Dopravní průzkumy – členění, druhy, analýza dopravy, výhledové intenzity. Speciální dopravní průzkumy – cyklisté, pěší, parkování, MHD, vážení vozidel. Základní způsoby sledování dopravního proudu. Základní charakteristiky pohybu jednotlivého vozidla. Rovnice kontinuity, bodová hustota proudu. Parametry plynulosti pohybu a jejich vztah na spotřebu PHM. Mikroskopické a makroskopické modely dopravního proudu. Sledování rizikových - konfliktních situací

(není uvedeno)

zkouška

Typy konstrukcí vozovek, jejich základní modely, přístupy k výpočtu (teoretické řešení vícevrstvých systémů). Požadavky na komplexní návrhovou metodu, charakteristiky silničních stavebních materiálů, okrajové podmínky (podmínky v podloží, klimatické podmínky apod.). Diagnostika a hodnocení technického stavu vozovek a podloží – metody. Nedestruktivní diagnostika vozovek a podloží – georadarová metoda. Degradace vozovky. Výpočet zesílení. Hospodaření s vozovkami.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět je zaměřen zejména na diagnostiku kolejové jízdní dráhy u železničních a tramvajových tratí. V rámci teoretické části předmětu se studenti zaměří na diagnostiku a zatřídění povrchových vad kolejnic ovlivňujících akustickou situaci v okolí kolejové trati při průjezdu vozidla. Dále budou v rámci předmětu vysvětleny pojmy opotřebení kolejnic a údržba jízdní dráhy. Studenti se seznámí se metodami nedestruktivního zkoušení kolejnic a systémem evidence vad kolejnic. Blíže se seznámí se základními metodami defektoskopie se zaměřením na měření vlnkovitosti a drsnosti kolejnice, které jsou klíčové v aktuálně zaváděné celoevropské metodice Cnossos. V praktické části se student seznámí se základy měření vlnkovitosti a drsnosti kolejnice. V rámci měření v terénu bude studentem ve spolupráci s vyučujícím proveden sběr dat s využitím zařízení na měření vlnkovitosti a drsnosti kolejnice. Naměřená data budou studentem vyhodnocena. Výstupem z praktické části bude zpracovaný protokol z měření.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět studenty seznámí s principem technického měření hluku se zaměřením na moderní metody lokalizace zdrojů hluku v kolejové dopravě na reálném projíždějícím vozidle. V rámci praktické části předmětu bude probíhat měření v terénu pomocí moderního zařízení - akustické kamery, která umožňuje zobrazení naměřeného akustického signálu v obraze z videokamery, případně měřené zvukoměrem. Studenti se v rámci praktické části naučí toto zařízení ovládat. V rámci post-processingu bude studentem provedena důkladná analýza frekvenční oblasti signálu. Na základě provedené frekvenční analýzy bude studentem stanoveno, které zdroje hluku lze označit za významné a které lze zanedbat. Na závěr bude navrženo optimální protihlukové opatření.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět se zaměřuje na problematiku vzniku a šíření hluku v kolejové dopravě. V rámci teoretické části studenti získají znalosti o problematice hluku, jeho lokalizaci a šíření s důrazem na kolejovou dopravu. Budou seznámeni se základními i inovativními aplikacemi protihlukových opatření, jak na straně vozidla, tak na straně infrastruktury a naučí se implementovat jejich optimální kombinaci pro dosažení co nejlepšího účinku. Praktickou částí předmětu je měření v terénu, kde budou s pomocí moderní akustické kamery lokalizovány dominantní zdroje hluku na reálném jedoucím vozidle.

letní

zkouška

Kritickou zónu tvoří relativně tenká vrstva zahrnující zemský povrch a jeho okolí, shora omezená rozhraním mezi atmosférou a vegetací a zdola horninovým podložím. Kritická zóna je prostředím interakcí mezi vodou, půdou, horninami, vzduchem a živými organizmy. Tyto interakce ovlivňují toky energie, vody, uhlíku a dalších látek v blízkosti zemského povrchu. Porozumění procesům probíhajícím v kritické zóně je nezbytným předpokladem pro predikci následků povrchového znečištění, dopadů změn klimatu a změn využití krajiny. Předmět je zaměřen na kvantitativní popis procesů spojených s prouděním vody, přenosem energie a transportem látek v kritické zóně s důrazem na procesy probíhající v systému půda-rostlina-atmosféra. Pozornost je věnována hydraulickým charakteristikám pórovitého prostředí a řídícím rovnicím proudění vody, transportu rozpuštěných látek a přenosu tepla. Dále počátečním a okrajovým podmínkám těchto rovnic a dílčím hydraulickým a transportním procesům, jako jsou: infiltrace, evaporace, redistribuce, kapilární vzlínání, odběr vody kořeny rostlin, transpirace vegetačního krytu, hypodermický odtok, preferenční proudění, transport kontaminantů a přenos tepla v půdním profilu.

(není uvedeno)

zkouška

Cílem tohoto předmětu je prohloubení znalostí kvantitativní analýzy hydrologických procesů (atmosférických srážek, evapotranspirace a odtoku) v podmínkách povodí s využitím při řešení úloh vodního hospodářství a krajinného inženýrství. Semináře budou zaměřeny na pozorování meteorologických a klimatologických veličin a jejich kvantifikaci v systému povodí – vodní nádrž a bilančních úlohách ochrany a tvorby vodních zdrojů. Pozornost bude věnována vztahům geneze odtoku a kvality vody v závislosti na využívání krajiny, změnách klimatu a socio-ekonomických faktorech.

(není uvedeno)

zkouška

Činnost tekoucích povrchových vod z hlediska morfologických změn zemského povrchu lze definovat bezpochyby jako jednu z dominantních. Říční krajina patří i k nejdynamičtěji se vyvíjejícím krajinným prvkům. Předmět se proto zaměřuje na oblasti, které určují hlavní potenciál v přeměnách a vývojových stádiích vodních toků. Stěžejním hydrologickým tématem studia bude koncept korytotvorného dominantního průtoku a pulsních změn vlivem povodňových průtoků. Dále budou studována přirozená vývojová stádia vodních koryt a říční nivy, která lze dokumentovat přímými pozorováními v terénu, jednoduchým laboratorním experimentem nebo distančními monitorovacími metodami. Pozornost bude věnována nejen kvalitativním popisným způsobům transportních procesů a morfologických změn, ale i způsobům jejich kvantifikace nebo dynamickým procesům v rámci jejich modelování. Předmět se zaměří i na roli lidských činností v rámci negativních i pozitivních ovlivnění vývojových tendencí a říčního systému. Hlavní oblastí pro aktivní vstup posluchačů předmětu v rámci zpracovávaných seminárních prací, popř. přípravy jednoduchých demonstračních experimentů, je studium a analýza vzájemně se ovlivňujících přirozených nebo antropogenně vnesených faktorů v rámci aplikace dynamického modelu vývoje. Dalšími oblastmi jsou stabilita břehů, hlavní faktory a způsoby vedoucí k jejímu porušení, monitoring vývoje a nápravná a stabilizační opatření, vazba mezi erozí dna a břehů koryta a způsoby názorné demonstrace. Předmět je otevřen i pro další, posluchači vnesená témata, související např. s problematikou vztahu říčních morfologických procesů a živočišných a rostlinných společenstev v tekoucích vodách (renaturace a revitalizace).

(není uvedeno)

zkouška

Předmět je zaměřen na procesy ovlivňující transport rozpuštěných chemických látek v přírodních pórovitých systémech. Vedle reaktivních látek je konceptualizace základních transportních procesů uvážena pro nereagující (konzervativní) látky. Důraz je kladen na matematický popis pohybu vody a transportu rozpuštěných látek v půdách včetně transformačních procesů (počáteční a okrajové podmínky, řídící rovnice, analytické a numerické řešení, parametrizace vstupních koeficientů). Pozornost bude dále věnována konceptu průnikové křivky, parametrizaci procesů adsorpce a biochemického rozpadu, modelování transportu látek pomocí two-region/two-site modelu, databázím transportních parametrů organických látek a rozdílným přístupům k posouzení mobility organických látek ve vadózní zóně.

(není uvedeno)

zkouška

Úvod předmětu představuje seznámení se zdroji poruch ve vodohospodářských systémech, definicí rizika, kategorizací a vyjádřením rizika a s riziky z neplnění účelu vodního díla nebo systému. Následuje představení možností kvantifikace rizik a aplikace rizikové analýzy při vícekriteriálním hodnocení úloh a problémů. Podstatnou částí předmětu bude uvedení do problematiky znalostních a expertních systémů (základní pojmy a principy), seznámení s principy práce se znalostmi a seznámení se základními činnostmi a postupy z oblasti znalostního inženýrství. V rámci seznámení s technologií zpracování expertních znalostí budou studenti také seznámeni s procesy objevování, zachytávání, vytváření, klasifikace a reprezentace expertních znalostí. Poznatky z výuky teorie budou aplikovány na pilotních příkladech znalostních metod ve vodohospodářské praxi.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět studenty seznámí s principy moderních metod monitoringu a experimentálního výzkumu v oblasti hydropedologie a transportních procesů v půdě. Studenti se seznámí s metodami laboratorního a terénního měření vlhkosti a teploty půdy, měření toků a potenciálu vody v podpovrchovém prostředí. Budou představeny moderní metody zjišťování hydraulických charakteristik půd. Budou vysvětleny principy nedestruktivních diagnostických metod (neutronová radiografie, nukleární magnetická rezonance, rentgenová tomografie) a způsoby jejich uplatnění v geo-vědách. Studenti budou řešit samostatnou nebo týmovou úlohu s realizací měření v terénu nebo v laboratoři včetně analýzy získaných dat a prezentace výsledků. Součástí výuky jsou exkurze na experimentální povodí a lokality.

(není uvedeno)

zkouška

Teoretické základy proudění vody v proměnlivě nasyceném pórovitém prostředí. Odvození základních pohybových rovnic, jejich počátečních a okrajových podmínek. Možné způsoby jejich řešení, numerické simulační modely. Podmínky použitelnosti v reálných přírodních podmínkách. Problematika hydraulických charakteristik, teorie používané při jejich stanovení. Způsoby zpracování vstupů do simulačních modelů. Variabilita hydraulických charakteristik. Heterogenita a preferenční proudění. Zpracování rešerše vybrané literatury, výběr je zvolen s ohledem na téma dizertační práce jednotlivých studentů.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět studenty seznámí s principy moderních metod monitoringu erozních procesů a monitoringu transportu sedimentu a na sediment vázaných polutantů.

(není uvedeno)

zkouška

Prakticky orientovaný kurz seznámí studenty s vybranými numerickými modely pro simulaci hydrologických a transportních povrchových i podpovrchových procesů na měřítku malého povodí. Studenti budou využívat dostupná data a modely pro prostorově i časově distribuovaný popis simulovaných dějů. Zaměření konkrétní úlohy i metoda řešení problému budou individuálně upraveny podle tématu výzkumného záměru studenta. Simulace hydologických procesů v povodí budou realizovány v prostředí některého z programů MIKE SHE, Hydrogeosphere, Hydrus nebo WMS. Příprava dat a vizualizace výstupů v prostředí ArcGIS.

(není uvedeno)

zkouška

Cílem je studenty seznámit s jednotlivými složkami procesu povrchového odtoku a eroze. Podmínkami za kterých tyto procesy vznikají, jaké jsou možnosti měření a způsoby jejich modelování.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět je zaměřen na pochopení a procvičení popisu a kvantifikace základních hydrologických procesů v povodí (vztahy mezi srážkou – retencí – odtokem – transportem – depozicí) a to jak vody, tak pevných částic a rozpuštěného i nerozpuštěného znečištění. Student bude ve vybraném povodí sledovat uvedené vztahy a procesy, pokusí se je pomocí různých metod kvantifikovat a hledat kritické hodnoty a lokality. Následně bude hledat způsoby možné kompenzace, kvantifikovat vliv možných ochranných opatření a porovná velikost vynaložených nákladů k úsporám díky zajištěné ochraně. Diskutovány budou zejména otázky efektivity, účinnosti a reálné aplikovatelnosti různých typů opatření v reálných podmínkách. Pro zjištění aktuálního stavu bude student v terénu pracovat s moderním měřícím vybavením, umožňujícím studovat jak momentální stav půdy, tak vegetace, průtokový režim toku a další parametry krajiny. Předmět je prakticky orientován a bude shrnovat dříve nabyté znalosti z dílčích podrobných předmětů, zaměřených na studium jednotlivých procesů v detailním a teoretickém měřítku. Pokud bude studentů ve skupině více, bude akcentována týmová práce, pokud možno se zaměřením na různé procesy, ale i různé aktivity a způsoby využití území.

(není uvedeno)

zkouška

V rámci předmětu se studenti seznámí s moderními technikami monitorování zejména meteorologických, hydrologických a hydropedologických procesů v kulturní krajině a získají teoretický základ týkající se zpracování velkých datových sad. Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou navrhování terénních monitorovacích schémat, optimalizace využití dostupné měřící techniky, analýzy a vizualizace primární environmentální dat tak, aby byla využitelná pro navazující numerické modelování nebo vysvětlení sledovaných procesů. Terénní přístrojové vybavení bude demonstrováno v rámci exkurze na instrumentové experimentální povodí. Zpracovávána budou historická i aktuální real-time data. Prostorová a časová variabilita bude vyhodnocována pomocí specializovaných softwarů.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět studenty seznámí s teoretickými základy tvorby a ochrany krajiny a krajinného inženýrství. Důraz bude kladen na komplexní pojetí problematiky a spíše než na partikulární úlohy jednotlivých disciplín spíše na vzájemné vazby, vztahy, podmíněnosti, příčiny a následky procesů v krajině. V rámci předmětu bude definováno pro individuálního studenta, či lépe pro skupinu studentů téma a oblast, kde dochází k interakci lidské činnosti s prostředím (krajinou). Cílem práce následně bude pochopení vzájemných vztahů a procesů v dané lokalitě, možné ovlivnění prostředí – krajiny – plánovanou aktivitou a nástin možných kompenzačních opatření nebo změn návrhu původního záměru. Smyslem práce bude týmová práce, hledání multioborových přístupů a řešení, uplatnění komplexního pohledu v kombinaci s moderními přístupy multikriteriálního hodnocení.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět je pokračováním předmětu Hydraulika pórovitého prostředí. Základy teorie transportu rozpuštěných látek pod zemským povrchem. Mísitelné proudění, konzervativní transport. Advekčně disperzní rovnice, počáteční a okrajové podmínky, metody řešení. Určení pole rychlostí. Charakteristiky disperze, prostorová závislost, metody určení. Identifikace parametrů. Transport reaktivních látek, typy chemických reakcí. Multifázové proudění, NAPLy, způsoby řešení. Numerické simulační modely. Pohyb vody a migrantů v přírodním prostředí, preferenční proudění a transport. Aplikace simulačních modelů řady HYDRUS. Geochemické a multifázové simulační modely. Při výuce tohoto programu se předpokládá absolvování předmětu Hydraulika pórovitého prostředí. V případě, že tomu tak není, zařazují se v úvodních lekcích dle potřeby základy teorie proudění v pórovitém prostředí, doplněné samostudiem vybrané literatury s testováním potřebných znalostí.

(není uvedeno)

zkouška

Předmět studenty seznámí s principy modelování vodní eroze a následného transportu sedimentu a na sediment vázaných nutrientů. Základními používanými nástroji budou empiricky založené distribuované transportní modely (Watem/SEDEM, SWAT, aj.). Součástí náplně budou postupy kalibrace i verifikace, možnosti zajištění relevantních vstupních dat, principy bilancování fosforu v rozsáhlých povodích, význam a retenční kapacita jednotlivých komponent krajiny (zemědělská půda, ostatní plochy, vodní toky, vodní nádrže). Budou popsány a na příkladech ukázány postupy zajištění terénních dat (měření v povodí, na tocích i zaměření sedimentu v nádržích). Studenti budou řešit samostatnou nebo týmovou úlohu s realizací měření v terénu, sestavení modelu, analýzy získaných dat a prezentace výsledků. Součástí výuky jsou exkurze na experimentální povodí a modelové lokality.

(není uvedeno)

zkouška

Cílem předmětu je prohloubení znalostí doktoranda v problematice chemie životního prostředí, jejichž základ je vyučován v bakalářském studiu oboru Stavební inženýrství, případně v navazujícím studiu v oboru Inženýrství životního prostředí a Vodní hospodářství a vodní stavby. Rozsah teoretické výuky: chemie pěti sfér životního prostředí: hydrosféra (orientace zejména na specifické znečištění vod – mikropolutanty), atmosféra (anorganické a organické plynné škodliviny, změna složení globální atmosféry, monitoring znečištění atmosféry, chemie prostředí budov), pedosféra a geochemie (chemické látky/polutanty v půdním prostředí, interakce voda – půda, koloidy v půdě), antroposféra (průmyslová ekologie a zelená chemie, udržitelná energie a materiály), biosféra (environmentální biochemie a toxikologie). Praktická laboratorní výuka bude zaměřena na specifické mikropolutanty (těžké kovy, pesticidy, vysokomolekulární organické látky) a jejich analýzu především ve vodách, dnových sedimentech a půdách s vazbou na vlastnosti prostředí (základní chemická kvalita vod, složení a zrnitost sedimentu a půdy, atd.).