Výzkum

Druhy výsledků VaV

 

Zde jsou uvedeny vybrané výsledky evidované a zveřejňované v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací IS VaVaI

 

A.   Výsledky chráněné průmyslovým právem

  1. Patent
  2. Užitný vzor
  3. Průmyslový vzor
  4. Ochranná známka


Patent

Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovat lze nejen nové výrobky a technologie, ale i chemicky vyrobené látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, jakož i biotechnologické postupy a produkty získané jejich pomocí. Patentovat naopak nelze objevy nebo vědecké teorie, programy pro počítače, nové odrůdy rostlin a plemena zvířat a způsoby léčení lidí a zvířat.
Patentem je vynález, pro který bylo uděleno výhradní právo jeho užití:
  • u českého patentu Úřadem průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených zákonem č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů;
  • u evropského patentu Evropským patentovým úřadem (EPO) za podmínek stanovených Úmluvou o udělování evropských patentů;
  • u ostatních patentů příslušným patentovým úřadem za podmínek stanovených příslušným právním řádem.

Výsledkem je udělený patent, který chrání původní výsledky výzkumu a vývoje, jež byly uskutečněny původcem nebo týmem, jehož byl původce členem.

Patent udělený v České republice platí 20 let od podání přihlášky a jeho základní účinek spočívá v tom, že bez souhlasu jeho majitele jej nikdo nesmí využívat. Souhlas k využití patentu se uděluje licenční smlouvou. Patent lze rovněž prodat. V případě porušení patentu je založena plná občanskoprávní a trestní odpovědnost.


Užitný vzor

Užitným vzorem je technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné.
Za užitný vzor lze považovat pouze taková technická řešení, která jsou zapsána Úřadem průmyslového vlastnictví v rejstříku užitných vzorů. Podrobnosti o přihlášení, zápisu a době platnosti užitného vzoru stanovuje zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů.
Z možnosti ochrany užitným vzorem jsou však vyloučeny všechny způsoby výroby nebo pracovní činnosti a biologické reproduktivní materiály. Pokud jde o právo na ochranu užitným vzorem a náležitosti přihlášky užitného vzoru, platí obdobné zásady jako v případě patentové přihlášky. Základní rozdíl však spočívá v řízení. Řízení o přihláškách užitných vzorů je založeno na tzv. registračním principu, kdy Úřad zkoumá jen splnění základních požadavků pro zápis a zapíše užitný vzor do rejstříku, aniž by zkoumal, zda předmět přihlášky je z hlediska novosti a tvůrčí úrovně způsobilý k ochraně.

Maximální doba platnosti užitného vzoru, při placení poplatků za prodloužení platnosti zápisu, je oproti platnosti patentu poloviční, tj. 10 let.


Průmyslový vzor

Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Jde o designérská řešení, tj. o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku, nikoliv o jeho technickou nebo konstrukční podstatu. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět, tj. průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k jeho sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak.
Jedná se o výsledek, který požívá ochrany podle zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.

Průmyslovým vzorem nejsou počítačové programy a samotné grafické návrhy bez spojení s konkrétním výrobkem.

Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru. Vlastník průmyslového vzoru může dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let.


Ochranná známka

Hlavním účelem ochranné známky je schopnost identifikovat výrobek konkrétního výrobce a odlišit jej od jiných totožných nebo podobných výrobků konkurence. Dochází tak k odstranění anonymity, definování image a reputace výrobků společnosti. Společnost se tak stává v očích spotřebitelů důvěryhodnější a spolehlivější, čímž se upevňuje její pozice na trhu.
Ochrannou známkou je jakékoliv označení, tvořené zejména slovy, včetně osobních jmen, barvou, kresbou, písmeny, číslicemi nebo tvarem výrobku či jeho obalu nebo zvuky, pokud je způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby a je schopno být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky. Přihlášku ochranné známky k zápisu do rejstříku může podat jak fyzická, tak i právnická osoba.

Platnost ochranné známky je 10 let od data podání přihlášky ochranné známky. Platnost lze prodlužovat vždy o dalších 10 let na základě žádosti o obnovu ochranné známky podané v zákonné lhůtě.

 

B.   Výsledky chráněné podle autorského zákona

  1. Software
  2. Architektonické a urbanistické dílo


Software

Software je program či soubor strojových instrukcí sloužící k zajištění chodu počítače nebo jiného hardwaru vč. strojů a zařízení a jejich interakci s okolím. Podmínkou je novost a unikátnost návrhu softwaru, která je doložitelná technickou dokumentací výsledku.

Software je v ČR chráněn jako literární dílo v rámci autorského zákona. Pro ochranu software ovšem platí v rámci autorského práva odlišný režim než u jiných autorských děl. Jedinou podmínkou vzniku ochrany v případě software je původnost software, a to v tom smyslu, že musí jít o vlastní výtvor autora. Oproti ostatním autorským dílům pak již nejsou zkoumány další podmínky pro ochranu jako je tvůrčí charakter, jedinečnost, neopakovatelnost atp.

Software může být např.:
  • vývoj nových operačních systémů a jazyků;
  • návrh a realizace vyhledávačů založených na původních technologiích;
  • snaha o řešení konfliktů v rámci hardware nebo software založená a procesu transformace systému nebo sítě;
  • vytváření nových nebo účinnějších algoritmů založených na nových technikách;
  • vytváření nových a originálních systémů kódování nebo bezpečnostních technik.
Softwarem není:
  • vývoj software obchodních aplikací a informačních systémů za použití známých metod a stávajících softwarových nástrojů;
  • přidání uživatelských funkcí do stávajících aplikačních programů (včetně funkčnosti základních vstupních dat);
  • tvorba webových stránek či software s využitím stávajících nástrojů;
  • použití standardních metod kódování, ověřování zabezpečení a testování integrity dat;
  • přizpůsobení výrobku pro konkrétní použití, nejsou-li v průběhu tohoto procesu přidány poznatky, které výrazně vylepšují základní program;
  • rutinní ladění stávajících systémů a programů, pokud se tak neděje před koncem procesu experimentálního vývoje.
Software tedy není možné vlastnit a nelze jej z důvodu nepřevoditelnosti osobnostních i majetkových autorských práv jednoduše převést na jinou osobu. Autor software nebo vykonavatel práv může udělit jiné osobě licenci, tedy oprávnění k výkonu práva dílo užít (v původní nebo změněné podobě).


Architektonické a urbanistické dílo

Mezi autorská díla řadí autorský zákon díla architektonická a urbanistická, kterými mohou být návrhy staveb a územně plánovací dokumentace, pokud splňují znaky autorského díla. Samotná stavba je vyjádřením (rozmnoženinou) autorského díla. Autorský zákon rozlišuje osobnostní práva autorská a majetková práva autorská. Autorské dílo architektonické a urbanistické je zpravidla dílem na objednávku, resp. dílem zaměstnaneckým.

Závazkové vztahy mohou být upraveny licenční smlouvou nebo smlouvou o dílo.

Základní právní úpravu spojenou s výstavbou je stavební zákon. Podle něj můžeme rozlišit zásadně dvě hlavní oblasti vytváření dokumentace, která může být (při splnění pojmových znaků podle autorského zákona) autorským dílem:
  1. územně plánovací dokumentace,
  2. dokumentace zpracovaná podle stavebního řádu (Část čtvrtá stavebního zákona).

 

C.   Výsledky chráněné podle občanského zákoníku, trestního zákona a zákoníku práce

  1. Ověřená technologie
  2. Know-how
  3. Prototyp
  4. Certifikovaná metodika


Ověřená technologie

Jedná se o obdobu poloprovozu s tím rozdílem, že novost je aplikována u výrobního postupu (technologie). Podmínkou je testování (ověření) technologie, podložené protokolem o ověření a následné uplatnění ve výrobě. Takovým termínem lze např. označit výsledek, který je předmětem smlouvy o uplatnění výsledku uzavřené mezi autorem výsledku (příjemcem nebo dalším účastníkem) a uživatelem výsledku.


Know-how

České právo neposkytuje know-how žádnou speciální ochranu. Know-how je však možno chránit jako obchodní tajemství, což je institut upravený občanským zákoníkem.

Zájem podnikatele utajovat know-how jako obchodní tajemství může být vyjádřen různým způsobem, např. v pracovních smlouvách, v jednostranných závazcích o mlčenlivosti, ale i ve faktickém utajování. Vlastní zajišťování utajení obchodního tajemství může být např. uložením materiálů obsahujících know-how v trezoru nebo v bankovním sejfu, v zákazu přístupu nepovolaným osobám na určitá pracoviště, v přístupových právech k dokumentům obsahujících know-how, v šifrování a podobně.
V případě porušení know-how se lze domáhat ochrany nejen podle ustanovení občanského zákoníku o nekalé soutěži, ale také podle zákoníku práce nebo trestního zákona.


Prototyp

Prototyp je složitější průmyslový výrobek, zhotovený jako jeden kus k ověření vlastností konstrukce v praxi nebo na zkušebně před zavedením sériové nebo hromadné výroby. Za takový výsledek může být považován pouze takový výrobek, jehož vývoj byl cílem řešení projektu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo jiných aktivit aplikovaného VaVaI.


Certifikovaná metodika

Certifikovaná metodika je výsledek, kdy autor výsledku vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní správy schválena a doporučena pro využití v praxi.